Doutníky Praha Reklama
Loading...
Luxusní holení banner mobil
Reklama

Po konci veleúspěšné aktivní kariéry se Jirka Jarošík (43) rozhodl u fotbalu zůstat. Přes různá angažmá v pozici asistenta došel k názoru, že chce jít s kůží na trh a zkusí poprvé vést profesionální klub jako hlavní trenér. Před letošním ročníkem druhé ligy proto přijal nabídku trénovat klub ze svého rodného města – FK Ústí nad Labem. O tom, že to je zatím angažmá nad míru povedené, svědčí letmý pohled na aktuální tabulku FNL. Arma totiž okupuje krásnou třetí příčku.

Už během hráčské kariéry jsi byl přesvědčený o tom, jaké budou tvé další fotbalové kroky, až jednou pověsíš kopačky na hřebík?

Abych řekl pravdu, tak nevím, jestli jsem chtěl být trenér, protože ke konci kariéry mě fotbal strašně bavil a prodlužoval jsem si to, co to šlo. A taky užíval. Samozřejmě jsem měl ke konci kariéry také rodinu, takže jsem nad tím tolik nepřemýšlel. Měl jsem štěstí, že jsem končil v takových fotbalových zemích a klubech, jako bylo Španělsko, protože třeba Deportivo Alavés má podle mě nejlepší fanoušky ve Španělsku. Ti vás potkávali na ulici a mluvili s vámi, prožívali to. A to se tam tenkrát bil fotbal o první místo v popularitě s basketbalem. Působí tam totiž klub Laboral Kutxa Baskonia, to je jeden z nejslavnějších basketbalových týmů v zemi.

Ale nebylo to velké město. Pro mě byla motivace se připravovat v 37 letech na 2. španělskou ligu, nebylo to jednoduché. Ale fanoušci byli velkou motivací a tím pádem jsem tolik nepřemýšlel, co bude. Chtěl jsem hrát a hrát. Klidně tam i zůstat a hrát i tamní nižší soutěž. Nakonec se to nepovedlo kvůli zranění. Po návratu do Čech jsem si dal zhruba roční pauzu. Fotbal mi hrozně chyběl. Poté ale přišlo laso z Bohemky, z U-15. Za minutu dvanáct jsem to málem podepsal. Ale přišla nabídka ze sparťanského „B“, tak jsem šel tam. Musím také říct, že po tom konci jsem začal studovat trenérské licence, které jsem mohl studovat už dříve.

Ale trošku jsem se na to vyprdl a řešil jsem to až po skončení kariéry, protože za ještě aktivní kariéry jsem se chtěl koncentrovat na fotbal, dávat tomu všechno. Takže o konci jsem tenkrát tolik neuvažoval, ale psal jsem si spoustu zápisků o tom, v jakých zemích jsem byl a jací trenéři mě vedli.

Jarošík a Ronaldo
Ve Španělsku si Jarošík zahrál i proti Cristianu Ronaldovi / Zdroj: Zombio

Tvé rodné Ústí se zdá být ideální variantou pro rozjezd kariéry hlavního trenéra. Známé prostředí, mladí nadějní fotbalisté, číhající na svojí šanci, a v druhé lize menší tlak na tvoji osobu, co se výsledků týče. Nebo se pletu?

Ústí je profesionální klub a i v druhé lize je tlak. Když bys neměl výsledky, tak by to bylo úplně jiné. V Ústí je možná tlak i o trochu větší právě tím, že je to moje rodné město. Ale s tím jsem do toho šel. Jsem hrozně rád, že mi Ústí dalo šanci a že se nám takhle daří. Mladí hráči, mladý trenér, je toho hodně nového, ale jsem rád, že to jde.

Když uděláte dobrou partu a jste spravedlivý a tréninky mají hlavu a patu, kluci vědí, co mají hrát, a jdou za vámi, což je asi nejdůležitější, tak jsem nečekal nějaký velký problém. Když něco dělám, dělám to na sto procent, tím jsem byl známý. Stejně dělám i trenéřinu a jsem rád, že to kluci vracejí výkony i výsledky.

Jarošík a Holoubek
Jarošík dělal asistenta Davidu Holoubkovi v Ružomberoku / Zdroj: MFK Ružomberok

S velmi úspěšnou podzimní částí musí v Armě panovat dozajista spokojenost. Ale nebojíš se toho, že dobré výsledky mohou mít i stinnou stránku? Myslím tím například odchody talentovaných borců na jiné adresy nebo třeba ono neslavné „usnutí na vavřínech“?

Pořád jsme mladý tým a určitě se nám nevyhnuly herní ani výsledkové výpadky. Ale na druhou stranu to je normální. Teprve se poznáváme. Jak lidsky, tak i profesně. Ale ke konci už kluci věděli, co hrát, a mělo to hlavu a patu. Když srovnám poslední zápas s tím prvním, s Varnsdorfem, tak je to úplně jiný tým. I když oba dva zápasy skončily 0:0.

Ale jak jsi říkal, Ústí tady nikoho držet nemůže, protože si to nemůže dovolit z ekonomických důvodů. Tak to je. Ale nedá se nic dělat, na jeho místo přijde další mladý hráč. Každý je nahraditelný. Dokud tady nebude silný sponzor, který si dovolí ty nejlepší hráče ohlídat, tak to tady tak bude. Ale to není problém jen Ústí, bude to asi ve všech druholigových týmech. Je to prostě zásobárna pro první ligu.

Na druhou stranu je to dobrá šance pro kluky mít dobrou sezonu a posunout se zase výš. Je to pro ně obrovská motivace. Jinak, řekl bych, že se mnou usnutí na vavřínech nehrozí. Toho se nebojím, to si ohlídám. Chci z týmu dostat víc a víc. Kluci uvidí, že k úspěchu ani jiná cesta než tvrdá práce nevede. Ale to k tomu patří a také to něco přináší. Kluci si čuchli k lepším výsledkům a já doufám, že budou chtít pokračovat. Já jim to zadarmo nedám.

Jarošík
Jarošík s trenérskýma starostma / Zdroj: MFK Ružomberok

Tvé angažmá v Ústí se bohužel nese i ve znamení této pokřivené doby způsobené neřádem virusem. Je asi samozřejmostí, že tě musí mrzet absence diváků na tribunách. Nikdo si s vámi tu radost po předvedených výkonech moc nevychutnal.

Bohužel, nedá se nic dělat. Těšil jsem se na to, že přijde víc lidí a známých. Doufám, že se to na jaře změní a pár lidí bude moci chodit. Ale musím jinak říct, že přízeň těch fanoušků na zápase a jejich podpora hráče motivuje, aby podávali ještě lepší výkony a myslím si, že teď by fanoušci byli právem hrdí na tento tým, jaký udělal pokrok a jak se mu daří.

Během své hráčské kariéry si prošel adresami, o kterých si mnozí fotbalisté nechávají zdát. Chelsea, Celtic, CSKA Moskva. Kde jsi podle tebe načerpal nejvíce zkušeností k trenérskému řemeslu?

 

ČÍST VÍCE

 

Přečetl jste polovinu rozhovoru s Jiřím Jarošíkem. Chcete si ho dočíst celý? Klikněte na ČÍST VÍCE, rozhovor najdete na straně 10.

Související články:

Luxusní holení banner počítač
Reklama