Když se ohlédnu za utkáním mezi domácí Viktorií Plzeň a Teplicemi, vybaví se mi závěr utkání, který se pro Teplice hned několikrát proměnil v horor, aby nakonec skončil pohádkou jako z amerického filmu. Vybaví se mi i potenciální útočné fauly před oběma brankami Plzně, na které však rozhodčí Dalibor Černý nereagoval. Teplice přežily smrt. Bod vybojovaný v desáté minutě nastavení je pro ně obrovskou psychickou vzpruhou.
Plzeň byla v zápase jednoznačně lepší. Ovšem trpěla na to, co pozorujeme u všech českých klubů hlavně v pohárové Evropě. Dobré šance, třicet střel, ale chybí jednoduše snajpr, který by brankáři Trmalovi nedal šanci.
Ono to může vypadat, že měl brankář Sklářů štěstí, nebo předváděl zázračné zákroky. De facto, jak trenér Frťala po utkání prohlásil, předvedl svůj standardní výkon. Střely ofenzivních hráčů Plzně příliš nebezpečné nebyly. A tak první gól domácích vstřelil z penalty stoper Dávid Krčík a ten druhý obránce Adam Kadlec po standardní situaci ze závěru utkání.
Šílená závěrečná desetiminutovka, horor vystřídala pohádka
Vřele doporučuji všem, kteří třeba ani nejsou fanoušky jednoho z týmů, zasednout k televizi, přetočit utkání na 80. minutu, kde pak můžete vidět následující:
- 83. minuta, penalta pro Plzeň – 1:0
- 85. minuta, gól Matěje Pulkraba, srovnání na 1:1
- Rozhodčí nastavuje 5 minut
- 97. minuta, červená karta pro Lukáše Marečka
- 98. minuta, 2:1 pro Plzeň z následné standardní situace
- 100. minuta, nákop Trmala po rozehrávce až do vápna, gól Auty na 2:2
Nemám ambice dlouhosáhle popisovat, co se minutu po minutě dělo. Co mě však zaujalo, byly verdikty hlavního rozhodčího Dalibora Černého. Celkem si dokážu představit, že dle Komise rozhodčích utkání zvládnul. Těch situací, kdy v klíčovém momentu rozhodl ve prospěch Plzně, bylo ale hned několik. Ovšem v ani jednom nešlo o nějaké zásadní pochybení, pokud vůbec k nějakému došlo.
Penaltovému zákroku z 83. minuty předcházel hlavičkový souboj Petra Kodeše s domácím Aduem na středu hřiště. Na první pohled to vypadalo jako faul. Abychom však situaci dokázali lépe rozklíčovat, museli bychom mít záběr z kamery na druhé straně hřiště. Stanice Oneplay tuto situaci vůbec nezopakovala a pouze se věnovala následnému zákroku Jakubka. Celkem živě si umím představit, že být na hřišti rozhodčí Nyberg, který pískal utkání naší reprezentace s Irskem, akce Plzně skončí útočným faulem.
Hned po rozehrávce se dostal k centru na levé straně Matěj Radosta, který už celkem pravidelně hraje dobrá utkání. Chybí mu ale čísla. I když byl jeho centr před brankou Pulkraba zcela zásadní, asistenci si nepřipíše. Pak už bylo vidět, že se Teplice snaží odbránit remízový stav. Do protiútoku se dostal stoper Halinský, kterého doplnili Kodeš s Nyarkem. Ostatní hráči se však do jejich útočné akce vůbec nezapojili.
Vím, že za hrdinu utkání bude považovaný John Auta, který v desáté minutě nastavení opět srovnal stav zápasu na závěrečných 2:2. Ovšem já bych především ocenil práci střídajícího Matěje Pulkraba. První branku vstřelil sám a při druhé poslal nákop Matouše Trmala hlavou na skórujícího spoluhráče, ačkoliv byl v souboji hned se dvěma Plzeňáky. Na tom, že si Skláři odvážejí ze Štruncových sadů bod, má lví podíl právě on.
Trenér mluvil o přípravném utkání se Zbrojovkou Brno
Po utkání mě zaujala slova trenéra Zdenka Frťaly. Připomněl totiž, že prohrané přátelské utkání se Zbrojovkou Brno mělo v kabině dohru. Ačkoliv se jednalo pouze o přátelák, nápadně laxního přístupu a výkonu týmu si všimli nejen fanoušci, ale i novináři, kteří o utkání referovali.
O to zarážející byl pro mě rozhovor s asistentem trenéra Ondřejem Prášilem. Ten těsně po utkání pro klubovou televizi prohlásil, že s výsledkem sice spokojený není, ale že „mužstvo odehrálo kvalitní zápas v dobrém tempu…a zápas splnil to, co od něho očekávali.“ Ze slov trenéra Frťaly po utkání s Plzní však bylo patrné, že tuto spokojenost evidentně nesdílel.
Remíza vystřelená v posledních sekundách na hřišti Viktorie je pro Teplice obrovským povzbuzením. Hned další víkend je doma čeká AC Sparta Praha. Musím říct, že mě mile překvapila řada rychlých přímočarých akcí vedených po zemi, kterým už tradičně svou rychlostí vévodil Matěj Radosta. Tohle je určitě něco, co by mohlo platit i na Spartu. Ačkoliv mě zaujalo použití útočné dvojice Svatek – Zlatohlávek, vůbec bych se nedivil, kdyby se proti „své“ Spartě ukázal v základní sestavě Pulkrab. Výkonem si o místo jednoznačně řekl.
