Český fotbalový fanoušek žije euforií z postupu do finále baráže o Mistrovství světa. Na stadionu si vyvrcholení obrovského drama všichni užili a ten obrat je úctyhodný. Na druhou stranu se opravdu nehrál pěkný fotbal a na Dány tohle zdaleka stačit nebude.

Důvodů nepříliš dobrého výkonu je samozřejmě hned několik. Můžeme se určitě bavit o netrefené sestavě, případně rozestavení hráčů. Velkou chybou bylo ve zpětném pohledu postavení Daridy na úkor Součka. Do dalšího zápasu ovšem bude potřeba udělat i další změny. Jak řekl sám trenér na pozápasové tiskové konferenci, prostě neumíme tiki-taka jako třeba Španělové. Určitě ovšem umíme odehrát lepší zápas.

Potřebujeme lepší útočníky

Určitý nedostatek se ukázal proti Irům v útoku a vlastně se od toho odvíjel i průběh zápasu. Jasně máme tam Patrika Schicka, který střílí góly v Bundeslize. Ale pojďme si říct otevřeně, že tam má daleko lepší servis. I v České reprezentaci dá nějaké góly, ale jeho produkce a přínos je prostě o něco menší. Nyní sice vstřelil gól Irsku, ale bylo to z penalty. A předtím se naposledy prosadil 6.6. 2025 proti Černé Hoře.

A za ním je navíc hodně velká díra. V základu s ním nastoupila slávistická hvězda Tomáš Chorý. Jakkoliv mám tohoto hráče rád, v Evropě dlouhodoběji ukazuje, že na ní má velké nedostatky. Jeho rychlost prostě nestačí a ukázalo se to i proti Irům. Navíc je mu pískán téměř každý kontakt. Mojmír Chytil sice odehrál vlastně docela dobrý zápas, ale gól nevstřelil. A ty prostě od útočníků potřebujeme. Nakonec je v nominaci na tento reprezentační sraz už jen Jan Kliment, který se po zranění nedokázal zatím dostat do takové pohody. Pojďme si říct navíc otevřeně, opravdu je to reprezentační útočník?

Díky technicky nedostatečné kombinaci v poslední třetině se uchylujeme k centrům a nákopům, které jsou kritizované i ve Slavii. Opravdu na víc nemáme? Odpověď na to je hodně těžká a vlastně na ni možná ani nechceme znát odpověď.

Fotbalistům po třicítce bude klesat výkonnost

Celkově najdeme v reprezentaci za mě až příliš fotbalistů, u kterých se blíží nebo již přeskočili třicítku. Ze základní sestavy proti Irsku mluvíme o Chorém, Holešovi, Daridovi, Coufalovi, Provodovi i Schickovi. Jasně, u některých z nich je kvalita na vysoké úrovni, ale čím dál více prostě musí být v jejich výkonech výkyvy. Opravdu nemáme mladší hráče, které bychom mohli do budoucna více zaučit? Jasně, třeba u Chorvatů najdeme ještě starší hráče, jenže mají také kvalitu úplně jinde.

Na Mistrovsví světa nemáme co dělat, ale chceme tam. Vybojujeme ho srdíčkem?

Ačkoliv to možná někteří nebudou chtít slyšet a vlastně ani já to neříkám s lehkým srdcem, na Mistrovství světa prostě rozumově nemáme co dělat. Jasně že chci, abychom se tam dostali a budu doufat v úspěch proti Dánsku. Ale i kdyby se to náhodou povedlo, neutrhneme si na MS proti rychlým Korejcům či Mexičanům ostudu?

Naší největší zbraní je bojovnost a srdíčko. Právě díky tomu jsme dokázali otočit zápas s Irskem a fotbalisté nechali na hřišti vše. Jednalo se vlastně o docela fantastický obrat. A čeští fotbalisté ho prostě chtěli. Ale bude tohle do budoucna stačit? Jenže jak vychovat kvalitní fotbalisty pro moderní fotbal? Tuhle otázku nechám na odbornících, ale doufám, že se brzy dozvíme odpověď.