Fotbalisté Bohemky vstoupili do nadstavbové skupiny o umístění domácí porážkou 1:3 s Olomoucí. Více než samotný zápas stojí z bohemáckého pohledu za zmínku především rozlučka s kapitánem Lukášem Hůlkou.

Jak se říká, po hodech – tři výhry v řadě a domácí vítězství nad Spartou po 25 letech – přichází půst. V prvním semifinálovém utkání skupiny o umístění proti Olomouci bylo znát, že Klokani už mají v hlavách splněno. Úvodní půlhodinu ještě hráli docela slušný fotbal, ovšem po prvním gólu už hru ovládla s větší chutí hrající Sigma. Publikum v Ďolíčku v závěru potěšil alespoň loučící se Lukáš Hůlka, který snížil z penalty na konečných 1:3.

Hůlka potvrdil charakter a na jaře patřil ke klíčovým hráčům

Na podzim nepodával Lukáš Hůlka vždy tak kvalitní výkony, jaké byli fanoušci Bohemky zvyklí vídat v předchozích letech. Možná se do nich propsaly i hráčovy námluvy s jinými kluby. Hůlka se totiž rozhodl, že další smlouvu už u Botiče nepodepíše, a po sezóně zamíří po sedmi letech za jinou výzvou – je veřejným tajemstvím, že jí bude Liberec.

Okolnosti jeho budoucího odchodu vzbudily v řadách fanoušků určité rozpaky a rozpoutaly debaty, zda by měl být Hůlka na jaře stále kapitánem, nebo jestli by neměli dostávat více šancí jiní fotbalisté. Hůlka však ukázal, že je velkým profesionálem, který se bude za zelenobílé barvy rvát až do samotného konce. Už s vyřešenou budoucností a čistou hlavou hrál v jarní části ročníku velmi dobře, navíc přidal i důležité góly.

Roli kapitána tak splnil na jedničku. Výrazně pomohl Klokanům k předčasné jistotě záchrany a vyhnutí se nervům ve skupině o udržení. Jak jsme tu chválili Davida Lischku, rodák z Mladé Boleslavi byl neméně důležitou součástí defenzivy a z klubu odchází jako legenda jen v dobrém.

Fanoušci ho vyvolali na penaltu

Když sudí Opočenský nařídil v závěru utkání pro domácí pokutový kop, Hůlka nebyl mezi určenými střelci a zprvu se k puntíku ani nehrnul. Reakce Ďolíčku ale byla jasná. „Lukáš Hůlka! Lukáš Hůlka!“ skandovalo pět tisíc lidí na tribunách. Výzva, kterou odmítnout nešlo. „Nechtěl jsem z toho dělat nějakou exhibici. Když se ale přidali spoluhráči, realizační tým a lidi začali skandovat, tak to byl příval energie a já si říkal. ‚Není na co čekat. Postav se k tomu čelem a jdi tam,‘“ líčil pak Hůlka v rozhovoru pro Bohemka TV.

Hůlka tedy výzvu vyslyšel. Pokutový kop proměnil střelou do protipohybu brankáře Koutného a podobně jako loni Josef Jindřišek, se rozloučil s bohemáckou veřejností gólově. Jen škoda, že jeho spoluhráči nezvládli utkání lépe výsledkově.

Hůlka strávil v Bohemce osm sezón. Přestup do Ďolíčku si sám vyvzdoroval

Lukáš Hůlka se poprvé objevil v Bohemians v ročníku 2017/18, kdy přišel na hostování z Mladé Boleslavi. Do města automobilů se pak jako kmenový hráč klubu také vrátil a následující půlrok hrál pravidelně. Působení v Ďolíčku se mu však zalíbilo, v zimní přestávce sám tlačil na přestup do zelenobílých barev a od začátku roku 2019 už patřil Bohemce.

Za vršovický klub odehrál celkem 226 ligových zápasů a vstřelil v nich 18 gólů. Byl také u čtvrtého místa v sezóně 2022/23, které znamenalo účast v předkole Konferenční ligy. Hůlka tak se svými spoluhráči nastoupil proti norskému týmu Bodø/Glimt. Za Klokany odehrál celkem osm sezón, z toho sedm let působil u Botiče nepřetržitě.

Nyní míří za novou sportovní výzvou do Liberce. Do Ďolíčku se ale bude vracet jako klubová legenda, kterou fanoušci vždy rádi přivítají a vyvolají jeho jméno. Odchází opora, která za klub bojovala až do samotného konce. Vždy slušný a férový člověk. Za všechny Bohemáky ještě jednou: Lukáši, díky!