Zbrojovka gólem Rymarenka z nastavení přidala do vítězné šňůry již čtvrtou výhru v řadě, s domácím pohárem dokonce pátou. Mužstvo Martina Svědíka opět ukázalo, že i když to není herně úplně dokonalé, dokáže vnitřní silou urvat tři body.

„Flinta fíkem Rymarenka ve finišu jede čtvrtý terno za sebó, s pohárem už pátý. Partija od Svědíka zas zgómala, že i když hra není betálná jak šnycl, tak majó takovó šťávu, že ty tři štichy prostě urvó.“

B-tým Slavie je vždy nevyzpytatelný soupeř / Rybízky spichlých cajzlů nikdy negómeš

Samotné utkání začalo drtivým tlakem domácích, kteří přimáčkli sešívané do poslední třetiny hřiště. Smyčka se u slávistické brány utahovala čím dál víc.

„Mač začal jak betálné fičák – flinta hodila masakr presink a sevřela cajzlovský sešívky před jejich futrama. Šmyca se štelovala furt těsnějc.

Ve 33. minutě se ve velké skrumáži těl nejlépe zorientoval Kaká, který nejlépe a chladnokrevně zareagoval na centr ze strany od Patrika Žitného a otevřel skóre zápasu.

„Po půl štundny bylo u cajzlovské kasy hafo lojtny jak na Krautecu. Kakáč měl betálný fištrón v budce, zchladil ciferník, lapl centr od Žitňáka a načal kasu prvním válem.

Paradoxně tímto obdrženým gólem opadl z mladých slávistů, doplněných o zkušené plejmejkry Tomáše Necida a Marka Suchého, všechen ostych.

„Po prvním válu však ze spichlých rybízků přifařené o Necku a Sucháča spadla nervóza.

S pocitem, že nemají co ztratit, se pustili do útočení a solidní kombinací se dostali do několika zakončení, jež měla gólové parametry, avšak do konce prvního dějství se již skóre nezměnilo.

„Jak začli čut, že o prd jde, vlítli do laufů a ufachčili pár betelnéch kombinací, že i štatlařský futro bylo vošajstilch. První fajront už byl neměnné.

Vorlický ukázal svůj nadstandard, Rymarenko zase rozdílovost / Vorlák byl špicové, Ryma švihl rozdílovku

Do druhého dějství nastoupil v sešívaném dresu brněnský odchovanec Lukáš Vorlický, jenž se po sedmi letech vrátil jako hráč na místo, kde fotbalově vyrůstal.

„Do druhýho fajrontu vyhópl na plac v cajzlovkcým hadru štatlácké borec Lukáš Vorlické, které po sedmi jařinách hodil azimut curyk na tympl, kde kdysi cvičil první fígle.

A ihned byl na své straně hřiště cítit. Několik jeho závarů nakonec vyvrcholilo střelou do tyče.

„Z fleku bylo o něm vědět. Házel tam betálný lajfky až jeden z nich cinkl o levý futro.

Pár minut na to však už nekompromisně vymetl vzdálenější šibenici a srovnal průběžný stav na 1:1.

„Netrvalo to dlóho, a šufan to bez cavyků napálil mezi pavouky a zgómnul skóre na jedna–jedna.

Pak se hra víceméně vyrovnala a vše spělo k remíze. Ovšem v samotném nastavení si navedl Martin Rymarenko míč ke středu a z hranice vápna prostřelil slávistického brankáře.

„Potom se špíl hodil do cajku, obě party házely betelný války a vypadalo to na plichtu. Ve finišu však přitáhl Ryma mičudu do středu, a z vokraje vápna prostřelil cajzlovskýho síťolapa jak papundekl.

Radost z vítězného gólu a samotná euforie na stadionu daly vzpomenout na vítězný gól z posledních minut proti Táborsku před dvěma měsíci.

„Radovanec z vítěznýho fíka v úplným finišu rozjela euforku jak sviňa. Každej hnedka zgómnul, že to bylo na tutáč stejný, jak proti čutálistům z husitské bašty před dvěma měsíci.

Po třech domácích utkáních, která skončila pokaždé výsledkem 2:1, čeká nyní tým Martina Svědíka venkovní duel v Ústí nad Labem. Toho mrzí všechny poslední obdržené góly, avšak se střílením branek je spokojený.

„Třikrát ve štatlu po stejným válu 2:1. Včíl Svědíkova sajtna povalí k cajzlům do Ústeca. Tréňa je nakrklé z inkasa, ale s fíkovou potencí je vysmáté jak lečo.