Fotbalová euforie může hodně rychle skončit
Fotbalový klub z Pardubic představuje patrně nejpříjemnější fotbalové překvapení nového ligového ročníku. Po postupu z druhé nejvyšší soutěže bylo východočeské město plné euforie, ale bylo jasné, že se bude muset začít urychleně řešit otázka fotbalového stadionu, protože současný Stadion Pod Vinicí skutečně nemá parametry vyžadované nejvyšší soutěží. Ligový nováček si zatím užívá specifickou atmosféru vršovického Ďolíčku a fanoušci z dosud hlavně hokejového města se těšili na to, až se maketa promění v realitu. Nyní však dostává tento plán trhliny, které mohou být nepříjemné pro celý pardubický fotbal.
Pardubické zastupitelstvo schválilo výstavbu nového stadionu na konci roku 2019 a město se na ní mělo podílet částkou ve výši 430 milionů korun. V městském zastupitelstvu se však již tehdy nacházeli odpůrci tohoto projektu. Například pardubický radní Matěj Slanař (ODS) zdůrazňoval jiné naplánované investice s větší možností návratnosti. Přesto byl v červnu 2020 vypsán tendr na výstavbu stadionu a duchovní otec pardubického fotbalového zázraku Vladimír Pitter se musel v dané chvíli tetelit blahem. Jednalo se o další motivaci k úspěšnému fotbalovému ročníku, jenž by společně s pozdějším novým stadionem vedl ke zvýšenému zájmu o fotbal v celém regionu.
I pokud se Pardubice v nejvyšší soutěži udrží, stráví i následující sezonu patrně v azylu. Optimisté totiž viděli jako datum návratu na domovský stadion jaro 2022, ale nejvíce se mluvilo o přelomu let 2022 a 2023. Nyní však přišla z pardubického magistrátu zpráva, kterou berou představitelé klubu jako ránu do zad. Město zrušilo tendr na firmu budující nový fotbalový stánek a celý proces se minimálně výrazně zpomalí. Pochopitelně dostanou široké pole působnosti i zastánci jeho úplného zastavení a fotbalový klub se může stát součástí jedné velké politické hry. Bude se jednat pravděpodobně o jedno z výrazných témat do kampaně před komunálními volbami v roce 2022.
Pokud by představitelé Pardubic odstavili fotbalový klub na vedlejší kolej, mohl by se opakovat scénář, který místní fotbal již jednou zažil. Původní klub FK Tesla Pardubice sídlící vedle hokejového stadionu, za nějž nastupoval například i Andrej Kvašňák zanikl v roce 2008 a mluvilo se o faktickém konci profesionálního fotbalu v tomto krajském městě. Současný fotbalový klub vznikl v roce 2008, kdy se s fakticky mrtvou Teslou spojily kluby MFK Pardubice a FK Junior Pardubice. Pokud by se místní fotbal musel dvakrát po sobě zvedat ze sportovního popela, dá se s úspěchem pochybovat o úspěšném absolování tohoto procesu. Vladimír Pitter zažil podobné sportovní harakiri i v hokejové Slavii, kterou musel především kvůli tomu opustit a jistě by nerad něco takového zažil opakovaně.
Český profesionální fotbal zažil několik tvrdých vystřízlivění po jednom velkém úspěchu. Zažili to v nedalekých Lázních Bohdaneč či středočeském Benešově. V případě Pardubic by byl tento scénář o to viditelnější, protože se jedná o větší město s bohatou sportovní tradicí v jiných odvětvích. Fotbalové Pardubice se vrací do tvrdé reality z jiných než sportovních důvodů. Jedná se o jeden z regionálních, v nichž je podíl města nutný pro běžný chod každého profesionálního sportovního subjektu. Představitelé magistrátu zpravidla ví, že se jedná o nevratné investice a pro utažení finančních kohoutků musí mít každý pochopení.
Fotbalový tým z Pardubic zažil v loňské sezoně největší úspěch své historie, ale nyní se dostavují pochybnosti o jeho připravenosti na konfrontaci s českou fotbalovou elitou.
Související články: