Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když napíšu, že výsledek posledního zápasu Liberce rozveselil nejednoho muže v Edenu a rozesmutnil nejednoho ve Zlíně. Slovácko „odčarovalo“ kouzla trenéra Fodreka a z Liberce si veze tři body.

Jak je u mě zvykem, nebudu tu psát, co se stalo v jaké minutě. Napíšu ale, že Slovan se nedokázal vyhecovat k výkonu, jaký předvedl třeba v Brně nebo proti Slavii. Liberci přestaly fungovat věci, které běžně fungují. Úplně stejný obrázek jsme v tomto kole mohli vidět u Zbrojovky s Jabloncem. Slovácko hrálo víc než půlhodinu o deseti, ale ze strany domácích přišlo jedno velké „nic“.

Hosty čekají „hody“

Naopak hráči z nejmenšího ligového města mohou být sami na sebe právem hrdí. Havlík připomněl výkonem své „staré“ dobré časy, kdy dělal kolem deseti bodů za sezonu. Velkou pochvalu standardně zaslouží Lukáš Vorlický, který dobře dokázal podržet velký množství míčů a také devatenáctiletý Šimon Slončík. V mládežnickém reprezentantovi je velká budoucnost, ale bohužel pro Slovácko ho zřejmě dřív nebo později stáhne zpět do Prahy Slavia, pokud bude v podobném rytmu formy pokračovat.

Ale já se vrátím k Liberci. Ztráta tří bodů, které měly v tomto zápase přijít, je samozřejmě bolestivá, zvlášť když nyní přicházejí na řadu zápasy s Olomoucí a Baníkem. Já si ale myslím, že to, jestli si Liberec konečně zahraje pohárovou Evropu, nerozhodlo a nerozhodne tohle utkání ani ta, která jsem jmenoval. Mužstvo bude do zimní přestávky body sbírat, ale to co rozhodne je zimní přestupové období.

Přestupová politika je podobná jako u bývalého majitele pana Karla, což znamená jednou větou: „levně koupit, draze prodat“. Levně se koupila řada hráčů, kteří si ovšem říkají o nějaký ten přestup. Když řeknu jména Aziz Kayondo, Mašek nebo Vojta Stránský, většina z vás bude vědět, na co narážím. Nepochybuji o tom, že skautské oddělení, v čele s panem Nezmarem už hledá nového Mahmiče nebo Diakitého, ale to se rozhodně nepodaří vždy. To, že se přivede kluk z druhé rakouské ligy, hraje výborně, Bosna a Hercegovina ho nominuje do svého týmu na mistrovství světa a po roce stráveném v Liberci se prodá za pět milionů eur, je malý zázrak. Jasně je škoda, že nepřestoupil do prestižnějšího klubu, než je nováček turecké ligy, ale z pohledu klubu je to bezesporu úspěch.

Takže ano, pokud mužstvo alespoň pro tuto sezonu zůstane pohromadě, jsou poháry naprosto reálné. Pokud ale vedení podlehne lákavým nabídkám za hráče ze základu, je také reálné šesté nebo sedmé místo.