
Dva kluby, dvě tradice, jeden tým…
Nejčtenější

František Straka má za sebou další slovenskou bitvu, jenž symbolizuje jeho dosavadní účinkování

Brian Priske – podpis v Německu nebo návrat do Prahy? Co by pro dánského kouče mohlo být to pravé?

Sudí v hledáčku: Rozhodčí zápas v Ostravě moc nezvládl, červené karty ovšem byly spíše oprávněné
…Jsme nové Vítkovice. Tak zní heslo na oficiálních webových stránkách menšího z ostravských klubů. Ovšem může se stát, že už nebude ani ten jeden.
Většina fotbalových klubů v tomto městě musela bojovat o své místo na výsluní. Tvrdý průmyslový kraj, kde nikdy nebyl snadný život, jakoby přenášel své fluidum i na sportovní odvětví. Ale protože jsou místní obyvatelé odolní a jen tak se nevzdávají, snaží se své kluby stůj co stůj udržet nad hladinou.
Problémům se nevyhnul i ten celek nejslavnější, Baník. O přestěhování perly Slezska z milovaných Bazal na vítkovický stadion toho už bylo napsáno mnoho. Nejen na toto téma jsme se bavili i s Adamem Jánošem, hráčem ostravského Baníku, v našem magazínu Žongl ( odkaz na číslo zde – https://1url.cz/qzFbq ). A s finančními problémy, mnohem většího rázu, se potýkaly také další ostravské celky – Poruba a Vítkovice.
Vznik porubského fotbalu se datuje od roku 1945. Po různých reorganizacích utvořený tým Fotbal Poruba 2011 uskutečňuje roku 2012 fúzi se slavnějším klubem FC Vítkovice 1919. Sloučením těchto dvou týmů tak vzniká jeden silný subjekt, MFK Vítkovice. Ženské a mládežnické celky si ponechávají původní název, pod nově vzniklou hlavičkou MFK vystupuje mužský celek. Ten se hrdě hlásí k odkazu původního klubu z Vítkovic, který se honosí mistrovským titulem z roku 1986 a stříbrnou pozicí ze sezóny následující.
Jenže, postupem času začíná finančně strádat i MFK. A podle našich informací přímo od zdroje z klubu je situace tak vážná, že hráčům druholigového kádru přišla teprve před dvěma týdny výplata za listopad a prosinec. Nelze se pak divit, že se to přenáší i do sportovních výkonů klubu. Ten je v současné době na úplně poslední příčce tabulky F:NL s nelichotivou bilancí dvou výher v ročníku a ziskem pouhých deseti bodů. Hráči Vítkovic ale v tuto chvíli nemají vlastně žádné záruky toho, zda jejich klub definitivně nezanikne. Pokud se totiž nenajde movitý mecenáš, tak je tento scénář bohužel aktuální.
A ruku na srdce. Jak velkou motivaci budete mít v zaměstnání, ve kterém se vám může lehce stát, že za odvedenou práci nejen že nedostanete zaplaceno, ale ještě vašemu zaměstnavateli reálně hrozí, že zkrachuje, a vy tak přijdete nejen o práci, ale rovnou i o odstupné. Myslím, že nulovou. Přesto hráči za svůj klub na hřišti bojují, i když ten strach z věcí budoucích z mysli jen tak nevymazají, ať se můžou snažit sebevíc.
Proto nezbývá než doufat, aby klub, který hrál PMEZ 1987 ( v prvním kole dokonce vyřadil slavný Paris Saint-Germain, v kole následujícím vypadl s nakonec celkovým vítězem FC Porto ), ještě zkusil vyhrát svůj poslední – nejvýznamnější – zápas. Ten o holé přežití. Žongl drží pěsti, ať se nakonec slaví jedno velké vítězství. Po víc jak sto letech své existence si to Vítkovice zaslouží.