Důležitá výhra se spoustou vykřičníků. O titul se s prospaným prvním poločasem hrát nedá
Slavia zvládla sobotní šlágr 23. kola FORTUNA:LIGY, na domácí půdě po dominantní druhé půli porazila Viktorii Plzeň 2:1. Po výměně stran to byla pravděpodobně její nejlepší jarní pětačtyřicetiminutovka, my se ale ponoříme do první půle, ve které sešívaní vypadali, jako by si barákem jen kopali pro srandu.
To už se hraje?
Když hlavní sudí zahájil utkání prvního s druhým týmem ligové tabulky, nic nenasvědčovalo tomu, že je ve hře první místo. Zatímco v drtivé většině domácích zápasů slávisté na soupeře nastoupí a mačkají ho, v sobotu pouze kombinovali na vlastní polovině.
Červenobílé možná rozhodilo nezvyklé útočení směrem na Tribunu Sever už v první půli způsobené prohraným losem, jinak těžko hledat důvod, proč byli slávisté tak pasivní. Viktoria vsadila na svou osvědčenou taktiku velkých zápasů, do ofenzivy se nehnala. Na hřišti tak v podstatě nikdo nechtěl hrát. Plzeňští čekali, co soupeř vymyslí, jenže soupeř si pouze nahrával a chybělo mu potřebné tempo. Tempo, kterým zde zdolal dva týdny zpět Slovácko a pár měsíců dozadu přejel Spartu.
Ševčík musí makat od začátku
Petr Ševčík se slušným výkonem ve druhé půli bezesporu podepsal pod obrat, kdyby se ale v poločase střídalo podle výkonnosti, místo Jakuba Hromady by šel dolů právě blonďatý středopolař. Ne nadarmo se z tribun od 15. minuty neustále ozývalo „Ševčíku, zrychli to!“ A byť se může pohled diváků zdát jako názor lajka, třeba jim dát za pravdu.
Takto líného Ševčíka fanoušci Slavie pravděpodobně doposud neviděli. Pro míče sice chodil mezi stopery, jenže je nevyvážel jako klasický box to box záložník. V lehkém klusu vždy „uběhl“ pár metrů a následně bez větší myšlenky předal míč dál. Když mu spoluhráči balón předali v okolí velkého vápna, alibisticky hledal někoho jiného, místo aby nacentroval. Přitom Ševčík a centr jsou ve fotbalové terminologii skoro synonyma, nebo minimálně byla v nejlepších letech jeho kariéry.
Ševčík proslul skvělým čtením hry a schopností vyzrát na soupeřovu obranu dlouhým pasem. Jeho silnou stránkou je též vytrvalost a pracovitost. Když v první půli odletěl ze souboje s Jhonem Mosquerou jako mladší žák od zkušeného veterána a daroval tím velkou šanci soupeři, jen podtrhl hrozivý výkon. Naštěstí pro Slavii vyšel z útrob stadionu na druhou část bitvy o první místo jiný Ševčík. Ten Ševčík, kterého Jindřich Trpišovský tolik miluje a kterého bude potřebovat.
Srdcaři šlágr neukopou
Byť se může zdát, že Slavii tah se Stanislavem Teclem na hrotu nakonec vyšel, není to pravda. Výhra nad druhou Plzní zní pěkně, na druhou stranu Viktoria na jaře získala jen 10 z 21 možných bodů. Svěřenci Jindřicha Trpišovského se na triumf hodně nadřeli, především kvůli již několikrát zmíněné promrhané první půli.
Vedle Ševčíka vynikal v negativním slova smyslu i Stanislav Tecl. Nebylo to poprvé, co nesplatil důvěru ve velkém šlágru. Za 45 minut mu vyšla jedna patička, jinak se od něj míče odrážely všude, jen ne ke spoluhráčům. Oproti střídajícímu Micku van Burenovi byl nesrovnatelně méně znát v presinku, což je způsobené i jeho rychlostními parametry. Směrem k derby vyslal jasný signál, začít s Teclem nelze. Ztratit první půli proti rozjeté Spartě a trápící se Plzni totiž bude mít jiný výsledek.