Sigma Olomouc i přes srdnatý výkon prohrála v odvetném utkání Konferenční ligy na hřišti Mohuče 0:2 a mezi nejlepší osmičku této soutěže se nepodívá. Bohužel se tentokrát neopakoval zázrak z roku 2005, kdy tým kolem legendárního trenéra „Johna„ Uličného dokázal vyřadit slavnou Borussii Dortmund s Janem Kollerem nebo Tomášem Rosickým v sestavě.

Mohuč byla nad síly

Nemá cenu dlouze psát, že německý celek byl lepší. V takových zápasech vám soupeř nabídne málo šancí na gól a pokud chcete postoupit, to málo musíte proměnit. Nestalo se a další český tým je z Evropy pryč. Byť je Mohuč až třináctá v Bundeslize, stále se bavíme o týmu z jedné z pěti nejlepších soutěží na světě, zatímco Sigma je v podstatě na začátku své nové cesty, kterou načrtla před sezónou. Podepsali se zajímaví hráči, klub se usmířil s vlastními fanoušky, zlepšilo se zázemí a v Evropě se došlo až sem – před brány čtvrtfinále. A jelikož to byl v této sezóně poslední zápas v Evropě, dovolil jsem si trochu bilancovat.

Od Malmö po Mohuč

Sigma svoji evropskou pouť začala v srpnu loňského roku v kvalifikaci do Evropské ligy, kde se jí do cesty postavil švédský velkoklub Malmö FF. Poháry „otřískané“ mužstvo nedalo Moravanům tu nejmenší šanci – na tempo, které švédský tým předvedl, nebyla Sigma zvyklá. Ale los Konferenční ligy nabídl už schůdnější soupeře. Zde Sigma až na jeden zápas výložně nezklamala. Utkání proti Lincolnu na Gibraltaru, odkud si klub odvezl porážku 2:1, byla a je velká ostuda.

Naopak jeden z nejlepších zápasů, co tým trenéra Janotky předvedl, byl v mých očích domácí zápas proti Celje. Při něm se definitivně rozhodlo, že klub přivede současnou hvězdu týmu Danijela Šturma – a byl to tah velmi povedený. Hlavně kvůli němu Sigma vyřadila Lausanne. Ze dvou zápasů proti Švýcarům si Šturm odnesl bilanci 1+2. Tento slovinský reprezentant je pro mě nejlepší posilou, která pod novým vedením do klubu přišla. Výkonnostně překonává i nejdražší přestup klubu v podobě Michala Berana.

Plány do budoucna

Takže ačkoliv se zázrak jako proti Borussii, který se stal před jednadvaceti lety, nekonal, Sigma Olomouc na sebe může být pyšná. Ano, měla hodně štěstí – i samotný postup do play-off byl v podstatě shodou náhod, ale na to se už historie ptát nebude. I z toho důvodu doufám, že svoje současné páté místo přetaví a do Evropy zavítá i v další sezóně. Olomouc je totiž klub, co se nebojí investovat. Už nyní se šušká o zájmu o některé hráče – nejvíc rezonují jména karvinských fotbalistů Alberta Lábika a Pavla Kačora. Liga potřebuje ambiciózní týmy jako Olomouc v Evropě, protože zápasy v ní tým posouvají. A já bych byl rád, aby o mistrovi ligy se nerozhodovalo jen mezi „velkou trojkou“.