Reklama
Loading...
Reklama

Hodinu před výkopem šlágru Fortuna ligy mezi Slavií a Baníkem si mohli fanoušci na sociálních sítích prostudovat, v jakých sestavách jejich hrdinové k zápasu vyběhnou. V nominaci na náročný duel se soupeřem z nejtěžších mohli příznivci Ostravy narazit na jméno, které už možná, trochu nepochopitelně, ani nechtěli vyslovit. Poprvé od poloviny loňského listopadu obul kopačky v mistrovském utkání Michal Frydrych.

Z vítaného hrdiny psancem

Je všeobecně známo, že fotbalový fanoušek z Ostravy je věrný, ale také náročný. Dokáže zatleskat když hráč bojuje a naopak dát „sežrat“ laxní přístup. Také se ví, že odchovanci, který má v klubu něco odkopáno, je sem tam nějaká chybka navíc odpuštěna. To ale ve vztahu fans vůči Frydrychovi jakoby neplatilo. Hráči, kterému jako jednomu z mála „prošel“ přestup k pražskému rivalovi. Co změnilo pohled Chacharů na personu, kterou ještě vloni vítali s otevřenou náručí?

Je naprosto na místě se ptát, zda těch zmíněných chybiček nebylo nezdravě moc. Dost na to, aby si Frydrych na čas odpočinul od základní sestavy. Je také legitimní si říci, že z tehdy sestupující Wisly Krakow se nevracel v nejlepší herní pohodě. Stavět tedy pouze na předpokladu, že se po návratu domů rodák z Hustopečí nad Bečvou zázračně rozehraje do top formy nebyl ze strany vedení nejprozřetelnější tah. Vždyť kdo by měl tým táhnout za úspěchem než hráč se zkušenostmi z evropských pohárů a držitel tří domácích titulů? Od začátku sezony byl Frydrych pod drobnohledem fanoušků, kterým ale rychle došla trpělivost s místy trapnými výkony Baníku. A ani on je jako jedna z osobností týmu nedokázal pozvednout.

Je to pořád na základ?

Tak či tak Frydrych odehrál v minulé sezoně čtrnáct ligových zápasů, tři přidal v MOL cupu. Všechny odehrál od první do poslední minuty. Z pozice stopera zapsal dva góly a tři asistence. Tato čísla však vyvážil i nejistými výkony. V zářijovém pohárovém utkání v Kroměříži to dokonce vypadalo, že má Frydrych nejlepší časy dávno za sebou. Zaujal chybami v rozehrávce a na rychlé náběhy útočníků týmu ze třetí ligy sotva reagoval. Nejeden fanoušek nad ním po tomto zápase zlomil hůl. Vedle něj navíc výkonnostně vyrostl obrovský talent Karel Pojezný. Ten si rychle získal přízeň ostravského publika, zatímco z Frydrycha se stal, až trochu nedůstojně, hromosvod negativních emocí fanoušků. V listopadu se však zranil a od té chvíle se neobjevil ani v béčku.

Včerejší nominace do zápasu s gigantem z Edenu nejspíše u mnoha příznivců Baníku vyvolala srdeční slabost. Při absenci zraněného Lischky se vcelku oprávněně dožadovali nástupu mládežnického reprezentanta Pojezného. Místo levonohého mladíka, který nenastupuje z důvodů, které si trenér Hapal nechává pro sebe, nastoupil Frydrych. A svou roli zvládl. Neznervózněl z dlouhé absence, hlavou byl v zápase. Ve třinácté minutě si troufl zahrát na housle napadajícího Zafeirise. Dobře kooperoval s levým wingbackem Kpozem a zápas odehrál možná až nad očekávání. Jeho výkon určitě nebyl horší, než jaký byli dosud schopni předvést jeho konkurenti. Bitri za pět kol stihl červenou kartu, Blažek svou pověst rychlého, nebojácného stopera zatím nedohnal a Lischka pořádně zahrál teprve v zápase s Hradcem. Pravidelné hraní není nedosažitelné. Pokud dokáže navázat nebo i zlepšit výkon ze včerejška, neměl by v plánech trenérů chybět ani příště.

Trenér spokojen, fanoušci pořád ne

Pavel Hapal po zápase svého stopera chválil a měl proč. Nebylo to bez chyb, ale byl to takový Michal Frydrych, kterého fanoušci v Ostravě možná chtěli vidět už vloni. Možná si jeho kritici stále nemohou připustit, že by se mohl dostat zpět do formy a chce to jen více herní praxe. Také neberou v úvahu důvody, které prozatím odstavily od prvoligového fotbalu Karla Pojezného. Výkon třiatřicetiletého stopera na každý pád volá po další šanci. K nápravě reputace vykročil Michal Frydrych správnou nohou.

Reklama