Český fotbal musí konečně opustit “devadesátky”
Policejní zásah na Strahově, jehož hlavním symbolem bylo zadržení Romana Berbra a jeho následné vzetí do vazby, proběhl v polovině října, ale i dnes je častým tématem fotbalových hovorů. Naposledy velmi zaujal fotbalovou veřejnost Miroslav Koubek v pořadu TIKI- TAKA, kde mluvil o tom, že všechny osoby z nejvyšších fotbalových pater mají máslo na hlavě a ostatní hosté jen přikyvovali. Později se však ozvaly i osoby, které jeho názor zcela nesdílí. Jak vlastně vypadá ono nutné vytahování hlavy z písku?
Vzhledem k posledním událostem bylo něco podobného vlastně jen otázkou času a veřejnost jen čekala, kdo tak učiní. Nakonec se tak stalo u někdejšího trenéra Baníku Ostrava, Plzně či Slavie. Znovu se ukázalo, jak uzavřené prostředí český fotbal fakticky představuje a sám sobě tím škodí. Chyby bylo třeba nejprve pojmenovat a teď se musí začít hledat jejich řešení. Někdo si může říkat, že takový výstup přišel za vteřinu dvanáct a pak je na místě otázka, zda již není čtvrt na jednu.
Napadá mě jedna zajímavá historická paralela. Vracíme se do roku 1956, kdy se konal 20. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu a s ním si lidé zajímající se o historii navždy budou spojovat památné vystoupení Nikity Sergejeviče Chruščova “O kultu osobnosti a jeho důsledcích”, kde kritizoval zločiny masového vraha Stalina a výsledkem bylo například i propuštění milionů vězňů z gulagu. Největší země na světě se v ten den stala jinou a to nyní potřebuje i český fotbal. V českém fotbale až dlouho existoval určitý kult Romana Berbra a nenacházela se žádná osoba schopná jej narušit.
Velká část kolegů Miroslava Koubka podporuje. Na přetřes však přicházely i jiné konsekvence, nad nimiž je třeba se zamyslet. Roman Pivarník poukázal na to, jak se myšlenky na rozhodčího staly součástí přípravy na zápas. I to činí fotbal v České republice něčím nenormálním. Průpovídky o tom, že v boji o záchranu má výhodu tým, jenž už dvakrát hrál s Příbramí, představovaly součást boje na hřišti. Nebude třeba změnit osazenstvo ve strahovských kancelářích, ale musí se změnit celkové fotbalové myšlení. Zde patrně bude vznikat minimálně dočasně velká míra skepse. Společnost nelze přebudovat přes noc.
Zvláštní fotbalové osobnosti se začaly v českém fotbale rodit už v divokých 90. letech, kdy vlastně začala vznikat současná fotbalová džungle. Najdeme zde pozdější “hrdiny cinklého jara”, u nichž se předpokládalo, že se již nikdy na fotbalové stadiony v oficiální funkci nevrátí. Realita však byla jiná a hlavní postava největší korupční aféry v české fotbalové historii Ivan Horník dnes opět působí na milovaném Žižkově a mladší funkcionáři napříč republikou se nijak netají chozením k němu pro cenné rady. Zde nacházíme další fakt ukazující přešlapování českého fotbalu na místě vydávajícím velmi nepříjemný zápach.
MIroslav Koubek to svým televizním výstupem jasně pojmenoval a věřím, že se několik osob pořádně chytilo za nos. Zároveň doufám, že nejsem až příliš naivní.
Související články:
