Reklama
Loading...
Reklama

Ve fotbalovém světě už nic nebude jako dřív, protože ho navždy opustil Diego Maradona a na své následovníky se bude dívat z fotbalového nebe, kde mu jistě několik podobně slavných kolegů drželo místo. Diego Maradona žádného skutečného fanouška fotbalu nenechával klidným. Lidé ho buď milovali a nebo nenáviděli, ale asi nikomu nebyl lhostejný. Pro některé měl v podstatě božskou podobu, jiní ho považovali za podvodníka, ale ani fanoušci, kteří ho nemohou pamatovat jako hráče se jeho jménu nevyhnou. Jednalo se o fenomén, který výrazně překročil hranice fotbalového hřiště a v podstatě dokázal rozdělovat celou společnost. Jako s ním vlastně Češi mají osobní zkušenost?

 

Jako první vzpomínku si většina fanoušků vybavila přípravné zápasy před světovým šampionátem v roce 1982 ve Španělsku. Československo se s Argentinou utkalo hned dvakrát. Jeden zápas skončil bezbrankovou remízou a ve druhém vyhrál jihoamerický soupeř 1:0. Nicméně nestalo se tak gólem lehce podsaditého rodáka z Lanúsu a tak obránci z výběru trenéra Vengloše i dnes mohou říct: “ustřežili jsme Maradonu”. Nepsaným vůdcem naší obrany byl tehdy Ján Fiala. Jednalo se tehdy o mladou hvězdu týmu Boca Juniors, která po světovém šampionátu zamířila do Barcelony a zahájila své evropské putování.

V jednom týmu si s “Božským Diegem” zahráli také historicky nejlepší střelec české reprezentace Jan Koller a někdejší držitel Zlatého míče Pavel Nedvěd. Stalo se tak v roce 2011 v charitativním fotbalovém zápase ve Spojených arabských emirátech. Tým tehdy z lavičky řídil legendární italský trenér Marcello Lippi. Oba Češi si u této příležitosti potvrdili, do jaké fotbalové smetánky se díky své píli dostali. Diega Maradonu v té době již stíhala řada skandálů a za asistence dvou Čechů si účastí na dobročinném zápase trochu vylepšil svou společenskou image.

Ještě předtím však proběhla dvě kurioznější setkání. Důležitým datem v historii českého fotbalu je 25. květen 2005, kdy poprvé Češi mohli říct, že jejich fotbalisté vyhráli Ligu mistrů. Na ušatý pohár si po legendárním obratu v Istanbulu mohli sáhnout Vladimír Šmicer a Milan Baroš, ale ještě před zápasem poznali, jaké to je stát se najednou z celebrity komparzistou. Během rozcvičení najednou pozorovali, jak se objektivy kamer ubírají na opačnou stranu od nich. Důvodem toho byl pětačtyřicetiletý Argentinec v čestné loži. I on tak po zápase tleskal po úžasném obratu.

Mnohem humornější zážitek má v tomto ohledu dlouholetá brankářská jednička české reprezentace Petr Čech. V roce 2008, kdy už měl vybudovanou velmi slušnou pozici v londýnské Chelsea, absolvoval jednou po tréninku hru se svými kolegy Hiláriem a Cudicinim soutěž v trefování tyčí. Z tohoto souboje odcházel jako poražený a z hřiště do šaten se ubíral ve spodním prádle. V útrobách tréninkového centra Chelsea však nepotkali jen zřízence, ale narazili zde na fotbalového génia, na něhož venku čekalo mnoho zájemců o podpis. Ten se prý tehdy jen pousmál. Během svého fotbalového života zažil určitě řadu podobných situací.

Tato setkání mají celkově velmi odlišný kontext a dokonale to symbolizuje rozporuplné vnímání osoby Diega Maradony. Poutal na sebe velmi snadno pozornost a dokázal si ji dokonale užívat.  

 

ČÍST VÍCE

Související články:

  • Tomáš Vaclík opět poznal nevděčnou roli a opět ji zvládl
  • Maradona pokračuje v trenérské štaci
  • Reklama