Reklama
Loading...
Reklama

Někdejší trenér české fotbalové reprezentace či pražské Sparty Michal Bílek si v současné době dělá jméno v dalekém Kazachstánu. V pozici trenéra převzal tamní fotbalovou reprezentaci a později i tamní elitní klub FC Astana. Jednalo se o další trenérskou výzvu a nikdo úplně nevěděl, co od tohoto angažmá čekat. Nyní dostalo jeho cestování do neznáma lehkou trhlinu. 

 

V České republice vedl Michal Bílek historicky nejúspěšnější klub a posléze i národní tým. Mnohým se příčila údajná malá herní progrese i jeho mediální vystupování, v němž se jevil mnohým arogantně a klesal tím i kredit celého národního týmu. Když přišel k národnímu týmu tehdy vymodlený Pavel Vrba, celkem rychle se na Michala Bílka jako trenéra zapomnělo a lidé mohli zaznamenat pouze krátké trenérské epizody v gruzínském Tbilisi, Jihlavě či Zlíně.

Na začátku roku však přišla další reprezentační výzva. Tentokrát ho však nepovolali zpět Češi, ale Michal Bílek se stěhoval do dalekého Kazachstánu. Tisíce kilometrů od rodné země si měl bývalý tvořivý záložník opět získat prestiž a ukázat, že má i z trenérské lavičky fotbalu co dát. Krátce po převzetí kazašské reprezentace si vzal pod křídla i tamní nejslavnější tým z Astany. Podle vlastních slov neměl nad čím váhat, protože to znamenalo, že si v zemi jeho práce váží. 

FC Astana je dnes v podstatě neomezený vládce fotbalu v Kazachstánu a v podstatě jediný tým s potenciálem reprezentovat zemi i v evropských pohárech. Nejvíce se do evropského fotbalu klub zapsal v sezoně 2015/2016, kdy si zahrál i hlavní soutěž Ligy mistrů. Letos měl stejný cíl, ale už v prvním předkole mu byla vystavena stopka. Učinil tak běloruský tým Dynamo Brest, který u nás také dobře známe díky trenérské práci Marcela Ličky. Astanu porazil 6:3 a Michal Bílek si tak hned na začátku nové sezony připsal jeden neúspěch, na které není z domácí soutěže zvyklý.

Asi se teď nedá předpokládat, že by hned na začátku sezony spáchalo vedení klubu fotbalové harakiri a začalo pátrat po novém trenérovi. Michal Bílek však musí brát toto vyřazení jako včasné varování a pokusit se kvalifikovat do Evropské ligy. Boj o ní už nesmí Astana nijak podcenit, protože dominance na domácí scéně prostě jednou fanouškům přestane stačit. 

V podstatě žádné Bílkovo angažmá nekončilo okázalým loučením. I dnes si vzpomeneme na náhlé loučení s milovanou Spartou, když ji obral o titul především pověstný “blikanec” Tomáše Řepky. Když se loučil s reprezentací, tak si všichni hluboce oddechli a zpětně musíme konstatovat, že minimálně výsledkově patří mezi úspěšné reprezentační trenéry. Podle statistik Michal Bílek na svůj trenérský vrchol stále ještě čeká a je otázka, zda na něj skutečně jednou vystoupá. Vzhledem k tomu, jaká je jeho současná pozice, možná nastal pro ten vrchol ideální čas.  

V české fotbalové historii najdeme trenéry, jež si dokázali udělat jméno ve fotbalově exotixkých zemích. Za učebnicový příklad můžeme brát Milana Máčalu, jež se stal slavným v arabském světě a již jsme zmiňovali Marcela Ličku. V tichosti odešel do běloruského Brestu a ten pod jeho vedením zažil jedno z nejúspěšnějších období klubové historie. Michala Bílka nikdy odborníci a fanoušci nebrali jako člena české trenérské elity. Nyní jim v dalekém Kazachstánu může vytřít zrak. Vyřazení Brestem v předkole Ligy mistrů nakonec může představovat dobře načasovaný zdvižený prst. Pokud by se dostavily další nezdary, mohlo by to znamenat i ohrožení pozice trenéra národního týmu. Těžká zkouška pro Michala Bílka je možná blíž, než si myslí. Prostor pro ni má, ale není nekonečný.

Související články:

  • Stoch cestuje do Prahy, dva hráči z Edenu odcházejí
  • Stadion plný výbušnin?!
  • Reklama