„Slavné mužstvo má, Manchesteru se podobá takovému, každý tleská, co má jméno SK Slezská. SK Slezská, SK Slezská, do toho SK Slezská.“ Část chorálu fanoušků největšího fenoménu moravskoslezského kraje, FC Baník Ostrava. Momentálně ovšem tak oslavně nezní.

Chybí osobnost…

Co se vlastně stalo, že je Baník tam, kde je? Že zápas, který měl změnit osud celého klubu a sezonu ještě zachránit, se opět nepovedl? A hráčům FCB v zápase proti Karviné toho moc vyčíst nemůžeme — hráči předvedli to, co se jim vyčítalo: dřeli, běhali, bojovali. Ale ani tentokrát to nestačilo. Podle mého týmu chybí osobnost a vyloženě jeden nadstandardní hráč. Je jasné, že každou sezonu nového Milana Baroše nevychováte, ale říct, že Ewerton byl nadstandardním ligovým hráčem — ano, takže v nejhorším případě je záhodno, takového hráče přivést. Současné mužstvo podobného fotbalistu nemá. Na podzim minulého roku se v podstatě během jednoho měsíce ztratilo DNA týmu. Hráči, kteří vykopali bronzové medaile, jsou pryč. V zimě se povedly zajímavé příchody, ale ukázalo se, že nově příchozí se svezli s výkony svých nových spoluhráčů.

Naděje, která se nenaplnila

Těžko se hodnotí třeba Sinyavskiy. Je po zranění, ale z toho mála odehraného se většina lidí shodne na tom, že je jen stínem hráče kdysi hrajícího za Bohemku. Tehdy jste s klidným svědomím mohli říct, že estonský reprezentant je nejlepším levým obráncem soutěže. Právě o hráče, kteří přišli v zimě, se klub měl v těchto chvílích, kdy jde o všechno, opřít. Václav Jurečka dal za klub už čtyři góly, to není špatné. Člověk si ovšem musí uvědomit, že tři z toho byly do sítě Zlína, proti kterému Baník předvedl asi nejlepší výkon v sezoně a vyhrál 6:2. Nejlepší zimní posilou je pro mě Martin Jedlička, ale to je brankář a nemůžete po něm chtít, aby jako Dominik Hašek v Naganu „ukradl celý turnaj“. Rodák z Příbrami občas předvede výkon, který nějaký ten bod do tabulky Ostravě přinese. Jako první příklad mě napadá první jarní kolo na Slovácku, ale i on je jen člověk a nemůže chytit všechno.

V Ostravě, ať už sezona dopadne jakkoliv, musí přijít změny. A nebavím se jen o mužstvu, ale i o vedení. Vidíme napříč ligou, jak se téměř všude investuje nejen do zázemí, ale i do mužstva. Liga bude od příští sezony zase o něco kvalitnější. Nejen díky investicím a posilování, které kluby chystají. Musíme připočíst i skutečnost, že ligu bude hrát Zbrojovka Brno a ta se zpátky držet nebude. Klub z druhého největšího města republiky má smělé plány od akademie až po stadion.

U stadionu se na chvíli zastavím. Je na místě říct, že celý Baník trpí opuštěním Bazalů. Situace mi připomíná hraní Slavie v azylu na Strahově. Také se v té době většina trenérů, kteří tehdy klub trénovali, vyjádřila ve smyslu, že azyl tým stojí kolem šesti bodů. A to byly body, které chyběly k titulu, jinak Slavie většinou hrála vždy o příčky nejvyšší. Bylo to z důvodu, že tým byl vždy dobře postaven, odchody se nahrazovaly. Piták, Švento, bratři Doškové, Pavel Fořt, Patrik Gedeon, Petrouš — to byli nadstandardní hráči, kolem kterých se vytvářelo mužstvo. Ano, i tyto opory odešly, ale vždy byla připravena náhrada. Baník často žádnou náhradu nemá a pokud ano, přijde mladý kluk jako třeba Musák z Michalovců. A ten hned nahradit Ewertona prostě nemůže.

Bez změny filozofie bude hrozba věčná

Baník se před skupinou o sestup střetne ještě s Plzní. Ta také nemá oslnivou formu, ale při současné konstelaci forem tipuji, že Baník půjde do skupiny „o všechno“ zřejmě s dvaadvaceti body. Nadstavba je něco, co většina fanoušků odsuzuje. I já jsem mezi nimi, ale za ni v téhle situaci může být Baník víc než rád. Dříve se říkalo, že na záchranu je potřeba udělat třicet bodů. Kdyby liga končila v dalším kole, Baník by zcela jistě sestoupil, tak jako před deseti lety. Pokud se Ostrava zachrání a nezmění se filozofie a myšlení lidí v klubu, hrozba sestupu tu bude vždy. Občas se podaří sestavit mužstvo, které vykope úspěch. Jinak ovšem bude Baník průměrným klubem, který to nejcennější, co bude mít, bude značka, kterou vybudovaly generace funkcionářů a fotbalistů před těmi současnými. Tímto zdravím tam „nahoru“ pana Evžena Hadamczika.

Na začátku jsem začal chorálem, tak by bylo záhodno chorálem i skončit. „Baníčku, my jsme s tebou, neopustíme tě nikdy, nezradíme, bo my ti věříme.“ Přál bych si, aby se s tímto nádherným textem ztotožnilo hlavně vedení a svůj klub při přestupovém okně už neopouštělo.