Baníčku, alternativ je dost

Již jsme zmiňovali, že Ondřej Smetana představuje po odvolání Luboše Kozla z postu hlavního trenéra Baníku Ostrava pouze krátké a nouzové řešení. V letní pauze se bude hledat nový aktér pro delší koncepční práci. Logicky se tak začnou skloňovat jména trenérů, kteří již podstoupili různé zkoušky v tomto povolání a momentálně nejsou nikdo smluvně vázání. Vedení i Baníku i jeho fanoušci by tak měli novou naději pro lepší fotbalové zítřky. Jaká jména tedy v tomto případě přichází na přetřes?

Napadnout nás může například jeden z předních trenérských cestovatelů a někdejší reprezentační záložník Michal Bílek. Ten se učil trenérskému řemeslu v tehdejších regionálních klubech jako Teplice a Plzeň. V obou případech zaznamenal s týmy vzestupnou tendenci, byť musel pracovat s velmi omezeným rozpočtem. I díky tomu získal angažmá ve své milované Spartě, s níž slavil v roce 2007 mistrovský titul. Nacházel se tehdy na jednom z vrcholů své trenérské kariéry. O to víc ho asi mrzel konec kvůli ztrátě titulu v následující sezoně.

Jeho nejdelší a také nejprobíranější částí kariéry je takřka čtyřleté angažmá u české reprezentace. Takřka po celou dobu jeho působení si přáli fanoušci jeho konec a vyvolávali nástup tehdejšího plzeňského trenéra Pavla Vrby. Nikdo však dnes Michalu Bílkovi nevezme, že se s týmem probojoval na EURO 2012, kde Češi sehráli vyrovnané čtvrtfinále s hvězdným Portugalskem v čele s Cristianem Ronaldem. Kouzlo Pavla Vrby však bylo silnější a to bylo patrně hlavním důvodem konce Michala Bílka u reprezentace. Pak se dostavilo velké trenérské cestování. 

Poté pak nastalo dlouhé cestování. Nejprve převzal slovenský Ružomberok, následovala krátká epizoda v gruzínském Dinamo Tbilisi a následně se opět dvakrát předvedl v české soutěži. Pánem lavičky se postupně stal v Jihlavě a Zlíně. Jeho poslední angažmá se odehrálo v dalekém Kazachstánu, kde řídil tréninky FC Astana a následně i tamní reprezentace. Tam skončil po neúspěchu v Lize národů a od léta 2020 čeká na angažmá. Když se podíváme na jeho životopis, vidíme ho jako velmi rozmanitý a logické jsou i mnohé zkušenosti, Jako trenér se nacházel v různých situacích a i díky tomu má co nabídnout. Baník toužící po cestě vpřed by pro něj znamenal novou výzvu.

Další trenér momentálně bez angažmá je Pavel Hapal. I tento cestovatel především mezi Českou republikou a Slovenskem již získal řadu trenérských zkušeností. Shodou okolností hned na začátku své trenérské kariéry strávil jeden rok i v Baníku Ostrava. První výraznější ligové kroky zde pod ním dělal po anglické stáži Michal Papadopulos a do ligy nakoukla i pozdější hvězda zlaté éry Plzně František Rajtoral. Po krátkých epizodách v Nitře a Mladé Boleslavi přišlo jeho nejúspěšnější klubové angažmá ve slovenské Žilině. Tenkrát poslal do České republiky nejhlasitěji vzkaz, aby ho místní veřejnost brala vážně. Na Spartě si ještě dnes vzpomenou na stopku od “šošonů” na cestě do Ligy mistrů.

Po tomto svém nejúspěšnějším angažmá strávil ještě dva roky v polském Zaglebie Lubin a následně si ho chválili jako trenéra slovenské reprezentace do 21 let.  Na tuto práci navazoval dva roky u reprezentačního “áčka”. V České republice si ho naposledy pamatujeme jako trenéra Sparty, kde však veškerou jeho práci pohřbila porážka 0:2 v předkole Evropské ligy se srbským Spartakem Subotica. Odvety na Letné se Pavel Hapal již nedočkal a na příležitost u nás od té doby čeká. V kontextu dnešní fotbalové i celkové doby se jeví Baník jako jedna z ideálních příležitostí.

Třetí zajímavé jméno přicházející na přetřes je Jozef Weber. Někdejší slovenský záložník strávil hlavní část hráčské kariéry v Jablonci a na profesionální trénování vrhl v roce 2012. První angažmá našel v týmu Bohemians Praha 1905 a ten se mu podařilo vrátit do nejvyšší soutěže. Tam však klub čekaly jen boje o záchranu. Vedení došla trpělivost na jaře 2014, kdy ho na lavičce týmu vystřídal Luděk Klusáček. Jeho první ligové angažmá trvalo takřka dva roky a mluvilo se o něm jako o trenérovi, jemuž záleží na koncepční práci. I proto nečekal na další angažmá nijak dlouho. Tentokrát se stěhoval přes celou republiku a své umění předvedl v Karviné.

Stejně jako “klokany” dostal slezský klub do nejvyšší soutěže a v ní se s ním relativně stabilizoval. Vše se však pokazilo na podzim 2017, kdy zažívala Karviná nejhorší období po svém ligovém návratu a i druhá ligová zkouška Jozefa Webera byla ukončena předčasně. Poté přišlo další stěhování takřka přes celou republiku. Dva roky udílel rodák z Bytče pokyny hráčům Mladé Boleslavi. Zde však také opouštěl tým bojující o záchranu a s pocitem nedokončené práce.

Díky různým okolnostem se Jozef Weber během svých ligových angažmá zatím pohyboval pouze v pásmu boje o záchranu, přičemž od začátku jeho kariéry ligového trenéra letos uplyne devět let. Možná by to chtělo výzvu z jiné trenérské kategorie. Bylo by zajímavé sledovat, jak by se chopil výzvy z jiné kategorie. Při boji o záchranu je totiž mnohdy nutné mít především krizového manažera a někdejší ligový záložník se možná nachází v jiné kategorii trenérů. V Baníku by to mohl dokázat. 

Zde se jedná zatím o pouhé hypotézy toho, kdo by například mohl Baník v létě převzít pod svá křídla. Vidíme však, že existují zajímavá jména a v Ostravě doufají, že vyberou tentokrát skutečně toho pravého.  

ČÍST VÍCE

Související články: