Zuřivý Sparťan: Blíží se zimní sparťanské (ne)posilování?

Sparta potřebuje posílit. Na tom se shodují fanoušci napříč celou republikou. Nedávný vydařený zápas proti plzeňskému mistrovi nemůže smazat matný dojem ze středové řady, kde především chybí plejer typu Stancia nebo Kangy (a v nejlepších dobách i Dočkala), který si vezme na starost výstavbu hry, vybídne nečekanou přihrávkou za obranu spoluhráče ke skórování, při rychlém protiútoku dokáže vyřadit smělou akcí pár soupeřových hráčů ze hry a při hře do plných vždy vymyslí něco, čím zataženou obranu nadrolí. Tedy supermana, kterých po českých trávnících vskutku neběhá přehršel.

Samozřejmě, i sparťanské vedení v čele se sportovním ředitelem Tomášem Rosickým a jeho nejbližším podřízeným trenérem Priskem, má jistě představy o svém kádru. Ty se nemusejí vždy shodovat s přáními fanoušků a veřejnosti. Přece jenom, fotbalový klub je něco jako rodinná firma. I ten musí hledět na kolonky má dáti a dal, a řídit příjmy i výdaje poměrem pokud možno co nejvyrovnanějším.

Do hry vstupuje mnoho faktorů, kterým fanda vždy nemusí tak úplně rozumět. Spolu s vedením má (tedy doufejme) jistě ten nejvyšší zájem na tom, aby jejich klub byl pokaždé na místě nejvyšším v české lize, válel v Evropě a udivoval svou herní převahou. Ovšem to stojí nemalé peníze. Stejně jako rodinná firma musí investovat, aby byla o krok vpředu před ostatními firmami, musí i fotbalový klub investovat do svého kádru, chce-li být úspěšnějším než ti ostatní.

Investice mohou být krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Koupit hotového hráče hned, je ten první případ. Vyhlédnout si nějakou naději a dát jí prostor k rozehrání, je možnost druhá. A solit peníze do svého nadějného mládí, ve vlastní fotbalové akademii, je třetí případ. V případě klubu, který si „nemůže dovolit“ jenom čekat na nadějné mladíky, až dorostou dospěláckým dresům, se musí všechny tři možnosti dovedně skloubit, aby klub rostl kontinuelně stále vzhůru. Takovým případem je v posledních letech třeba Slávie.

Sparta, a tedy hlavně její sportovní vedení, se umění vyváženosti a adekvátnosti posilování kádru tak, aby byl úspěšný, stále ještě učí. Tak říkajíc za pochodu. Zatím to však není nic moc, respektive to doposud k domácí dominanci a obdivu v Evropě nevede. V letním přestupním termínu se sice povedlo přivést mix zajímavých a na české poměry hvězdných hráčů (investice krátkodobá), ale bez konzultace s trenérem (který v té době ještě nebyl znám) a možná ani bez vědomí toho, že příval hned několika borců do kádru, byť hotových a ostřílených hráčů, může jeho vyváženost (pokud kdy nějaká byla) na nějaký čas narušit (a ten čas může být i nepříjemně dlouhý). Viz teorie o vyváženosti investic.

Na Letné se v zimním přestupním termínu dveře určitě „trhnou“, tedy budou spíše zavřené, než zívat dokořán. Ale Sparta by měla využít zimního „okna“ k tomu, aby si takzvaně pomohla a vytrhla trn z paty. Jak už bylo výše uvedeno, podle mnohých (nejenom fanoušků), trápí letenské především výstavba hry. Po odchodu Dočkala se čekalo na „probuzení“ Karabce. To se však nedostavilo a Sparta tak přišla o klasického středního záložníka. Není jim ani Pavelka ani Krejčí ml. Logicky ani nemohou být. Svým naturelem jsou to spíše defenzívní záložníci.

V této souvislosti se mluví o mladém Michalu Ševčíkovi z brněnské Zbrojovky. Ofenzívní záložník úspěšně táhne nováčka ligou, má skvělá čísla, techniku i rychlost a je na svůj věk fotbalově velmi vyspělý. Mohl by být oním „vytrhnutým trnem“ ve středu zálohy. Ale – na Letné už dokázali zadupat nejeden talent. Příkladů se najde dost. To by mohlo být pro hráčova agenta i pro hráče samotného strašákem. Na druhou stranu, na Letné se výborně etabloval jiný brňák, Krejčí mladší. To by mohla být pobídka pro přestup. Sparta je s hráčem údajně už domluvena.

Hodně se mluví také o Romanovi Květovi z Bohemians. Čtyřiadvacetiletý univerzál má skvělou sezónu, skvělou fazónu a relativně nízkou cenovku. Otázkou je, jak by mohl současnému kádru Sparty pomoci, protože toho tlačí bota někde jinde než v univerzálnosti. A mluví se i o zájmu Slávie (údajně je to již upečeno), kam by hráč kvůli elastičnosti kádru zřejmě lépe zapadl.

Spartu dlouhodobě trápí neuvěřitelná marodka. Samozřejmě se to jako na potvoru týká hráčů, kteří by měli mužstvo táhnout. Například holedbat se skvělými křídly (Haraslín a Pešek) šlo jen do chvíle, než se oba zranili (dlouhodobě, jak jinak). Náhle neměla Sparta jiné varianty, respektive možná i měla, ale nevyzkoušené a neprověřené. Snad i proto se údajně zajímá o rumunského hráče Claudia Petrila z CRF Kluž. Ten měl vynikající především loňskou sezónu v rumunské lize, ale i v reprezentaci do 21 let. Levé křídlo; rychlý, mladý a perspektivní. K tomu je i k mání, protože Kluž se prodeji údajně nebrání. A bodejť by ne. Petrila se zaseknul, vysedává na lavičce, ve vzájemných zápasech se Slávií v KL nastoupil jen na pár minut. Přesto v něm Rosický vidí potenciál a dohoda o přestupu už prý existuje. Ovšem příklady Minčeva nebo Vindheima by měly sparťanského sportovního ředitele varovat.

Tak trochu jako vtip na neděli se může jevit další z přestupů, který se prý na Letné chystá (neprověřeno, nepodloženo). Návrat brankáře! Tomáš Koubek na svém zahraničním angažmá v Augsburgu příliš nechytá (skoro vůbec) a tak by se asi návratu nebránil. Sparta si však v posledních hodinách letního přestupního okna pořídila „ofenzívního“ brankáře z anglické Premiere League Matěje Kováře a udělala z něj jedničku. K tomu má v kádru ještě další čtyři brankáře. Na české poměry (ale i evropské) věc nevídaná a měl-li by k nim příbýt ještě Koubek, pak to vážně nedává smysl (spíše nesmysl). Ale! Kovář je na Letné pouze na hostování a Nita s Holcem a Hečou mají na to, aby se chytili kdekoliv jinde. Takže, možná, to i smysl dává.

Na odpověď, kdo vlastně letenské posílí, si však musíme ještě počkat.