Jindřišek: Budu si dál užívat každý zápas!

V únoru Josef Jindřišek překonal metu 294 zápasů za Bohemians, tedy rekord, který držel Zdeněk Prokeš. Během minulé sezony ale uvažoval o konci kariéry. Nakonec se však situace obrátila a s Klokany ligový veterán prodloužil do června 2023. Bohemka se zachránila v baráži s Opavou a tak může momentálně nejstarší fotbalista FORTUNA:LIGY mířit za dalšími historickými milníky. Čtyři stovky ligových utkání už má za sebou. Ohledně fotbalové dlouhověkosti, jeho rekordů nebo nejhezčích momentů v kariéře jsme ho vyzpovídali.

Uvažoval nad koncem, nakonec pokračuje

Co vás nakonec vedlo k prodloužení smlouvy? Byla tím popudem vyhraná baráž? Ještě na jaře jste mluvil o konci kariéry.

Na jaře jsem moc nehrál, laboroval jsem se zraněním, takže jsem to začal brát tak, že mi tělo dává náznaky, že už toho je hodně, takže jsem tedy přemýšlel nad tím, že skončím. Končit jsem sice nechtěl, ale předtím jsem nebyl zvyklý na to být zraněný nebo nehrát. Já jsem typ fotbalisty, který chce prostě pořád hrát, to je pro mě na prvním místě a pokud bych nehrál zápasy, ale pouze trénoval, tak by mě to nenaplňovalo.

Když jsme hráli nadstavbu, tak jsem zase začal hrávat, fotbal mě znovu začal bavit a od trenéra jsem cítil důvěru. Nakonec jsme tedy šli do baráže, ale tam jsme si věřili a nastal zlom, kdy jsme v Opavě vyhráli 1:0 a doma jsme to potvrdili. Po zápase jsem měl při děkovačce smíšené pocity, byl jsem prostě „na vážkách“, bral jsem to tak, že to mohl být můj poslední zápas. Bylo to tedy pro mě dost emotivní, pár slz ukáplo, spoluhráči mě utěšovali a říkali, že nemám končit. A po zápase jsem se tedy rozhodl, že neskončím, když mi drží zdraví a dokud budu stále platným hráčem pro tým.

Jak probíhalo jednání s vedením?

Sešel jsem se s panem majitelem Jakubowiczem, kde jsme si vyříkali naše pohledy ohledně mojí budoucnosti v Bohemce. Řekl jsem mu, jak jsem viděl tu minulou sezonu, co mi nejvíce vadilo. Otevřeně jsem dal najevo svůj názor, že na můj post přišlo několik hráčů, kteří na konci sezony hráli, přestože já jsem podle mě byl v lepší formě. Na jednu stranu jsem to samozřejmě chápal, že už nejsem nejmladší a klub se tedy snaží dávat šanci mladým hráčům. Já ale chtěl hrát.

Letošní úspěšná sezona

Minulá sezona tedy pro Bohemians nepatřila k nejlepším. V té probíhající se ale naopak týmu po 9. kole poměrně daří (pozn. red.: rozhovor vznikal na konci září 2022). Co je hlavním faktorem stojícím za zlepšenými výkony?

Myslím si, že jsme se už v té ligové nadstavbě a baráži v hlavách nějak nastavili, začali jsme si více věřit a celkově se zvedla týmová mentalita, a to jsme si přinesli i do začátku této sezony. Takže to si myslím, že je ten hlavní důvod, proč se nám teď daří. Máme odehráno devět kol, získali jsme 14 bodů, ale víme, že těch bodů mohlo být více, spoustu bodů jsme poztráceli doma. Hlavní ale je, že si věříme a jsme nastaveni tak, že nechceme bojovat o záchranu, ale o daleko vyšší příčky.

Teď bych se přesunul ve vaší kariéře trochu do minulosti. Jste odchovancem Jablonce, pak jste přestoupil do Olomouce, odkud jste hostoval ve Fulneku a potom právě v Bohemians. Co tehdy v roce 2009 vedlo k tomu, že z hostování se stal přestup?

Když jsem hostoval ve Fulneku, tak ten hrál tehdy druhou ligu, Bohemka hrála také druhou ligu, tenkrát s panem trenérem Hoftychem. A když hrála Bohemka u nás, tak jsme remizovali, já hrál pravého beka a v zimě jsem tedy přišel na hostovaní do Bohemky, kvůli Harťasovi (přezdívka bývalého fotbalisty Lukáše Hartiga – pozn. red.), který mě doporučil, pan Hoftych zrovna sháněl pravého beka. Byl jsem tam tedy na půlročním hostování a potom se hostování proměnilo v přestup. Trenér Hoftych mě v týmu chtěl a bál se, aby to neztroskotalo na nějaké částce. Jsem moc rád, že to vyšlo.

Klíčový muž Jozef Weber

Z působení v Bohemce se nakonec stalo angažmá do konce kariéry. Čím si vás Bohemka získala?

Trenér Budějovic Jožko Weber (pozn. red.: Jozef Weber), se kterým jsem začínal v Jablonci, přišel do Bohemky, to jsem stále hrával pravého beka, sestoupili jsme a pan Weber přebíral po panu Medynském tým. A můžu říct otevřeně, že právě díky Jožkovi hraju tak dlouho v Bohemce. On mě totiž postavil do středu zálohy, a to mi pomohlo vytvořit si v týmu stabilní pozici. Takže Jozef Weber na tom má velký podíl.

Jinak ze začátku jsem pochopitelně vůbec neměl tušení, že v Bohemce vydržím tak dlouho. Jako prioritu jsem ale měl, že chci hlavně hrát a v Bohemce jsem hrával, fanoušci si mě zamilovali a musím říct, že teď už jsem „nemocný“ na zelenou barvu. Když se něco hraje, tak chci zelený rozlišovák, při člověče nezlob se chci zelené figurky a podobně (smích).

Co se týče dalších případných přestupů, tak nelituju toho, že jsem nepřestoupil třeba někam do zahraničí, abych se zajistil lépe finančně. Já fotbal miluju a chtěl jsem vždycky hlavně hrát a mít radost ze hry, a to tady můžu a děláme s týmem radost i fanouškům. Je pěkné, že když jdu po městě, tak se mnou chtějí fanoušci podpis nebo se vyfotit, takže to vždycky potěší. Původně jsem určitě neměl v hlavě, že ukončím kariéru v Bohemce, ale vybudoval jsem si tu dobrou pozici a jsem tu spokojený, takže nikam odcházet nebudu a ukončím tu profesionální kariéru.

S týmem jste si prožil opravdu hodně. Jaký nejlepší moment byste vypíchl?

Těch krásných momentů je spoustu, ale první věc, co se mi vybaví, je gól proti Opavě v 95. minutě v nastavení v sezoně 2018/19. To byl gól na 1:1, díky kterému jsme nešli do baráže a zachránila se liga.

Na statistiky veterán nehledí

V nejrůznějších ligových statistikách se pohybujete na předních příčkách tabulek. Odehrál jste přes 300 utkání za Bohemians, přes 400 zápasů v české lize. Na kterou z těchto kariérních met jste nevíce pyšný?

Já upřímně na statistiky moc nejsem. Přeci jen jsem chtěl ale překonat počet startů za Bohemku, jaký měl pan Panenka, to se mi povedlo a potom jsem to dlouho nesledoval. Když se ale blížil rekord pana Prokeše, tak mi to pak říkali i kluci v týmu a potom jsem to číslo tedy chtěl ještě zakulatit, což se podařilo (Zdeněk Prokeš za Bohemians odehrál 294 utkání – pozn. red.). Pak jsem se tedy blížil těm 400 ligovým zápasům, tu metu jsem tedy měl v hlavě.

Těchto statistik si tedy velmi vážím. Další podobné rekordy mi přijdou daleko a na nějakém čísle se to zkrátka zastaví.

A máte tedy ještě nějaký cíl, kterého v kariéře chcete dosáhnout? Některé rekordy máte přeci jen pořád na dosah. Ve 42 letech v lize nastoupil jen Jaromír Blažek a Pavel Zavadil, vás by to čekalo v únoru. Milan Petržela má pak 460 ligových startů a blíží se rekordu pana Šilhavého, vy ale také nejste daleko.

Zaujal Vás rozhovor s legendou pražských Bohemians Josefem Jindřiškem? Celý ho najdete v našem e-magazínu na straně 8!