Zuřivý Sparťan: Odnesl to ten, co nemá vlastní stadión

Sparťanské srdce plesá, tepe a klokotá blahem. Rudí koně si vcelku hladce poradili s posledními Pardubicemi, aby také ne, a míří k výšinám nejvyšším. Na okamžik jsme se ocitli i na druhém místě, což muselo způsobit v táboře věrných vážně velké pozdvižení. To už tady dlouho nebylo! Dobře naladěni míří tedy sparťané k týdnům pravdy: Slavia, Slovácko a brzy i Plzeň. Tady se ukáže, jak na tom momentálně na Letné jsou. Priske však zůstavá klidný a pragmatický: první je na řadě domácí pohár a tedy Taus, pardon Domažlice.

Nadpis článku je malinkato zavádějící: samozřejmě, že Pardubice stadión mají. Jen jaksi nesplňuje kritéria pro první ligu a tak hrají „domácí“ zápasy v Ďolíčku. Výjimka z výjimky už možná i vyprchala, ale mužstvo z města perníku (pozor, míněna sladká dobrota, kterou můžete krmit i děti – nezaměňovat s čímkoli jiným) už třetí sezónu za sebou zve své fanoušky na stadión pražských Bohemians. To sice není nic proti ničemu, pokud to nikomu nevadí, ale pravidla by se měla dodržovat. Výjimka na rok, dobrá, ale pro věčné časy pobytu v první lize? Komu tím prospějete? Kvalitě ligy určitě ne a Pardubicím tuplem ne. Sami sebe tak ochuzují o výhodu „domácího“ prostředí.

Brzy sestupující Pardubice?

Možná to však orgány činné už ani nemusejí řešit (tedy pokud to kdy řešily – viz podobný případ Hradec). Pardubky mají „skvěle“ našlápnuto do druhé ligy a zatím nenasvědčuje nic tomu, že by to v brzké době měly změnit. Změnily sice trenéra, Kováč tak získal další marnou štaci, ale že by to bylo nějaké terno? Kde nic není, ani pes nežere. A to se můžete stavět přímo na hlavu, ale nevytřískáte z toho nic. Pardubicím toho chybí hodně, než aby se s nimi dalo počítat jako s příslušníkem prvoligové „smetánky“. Tedy nejenom stadión.

Přesto dokázaly na Letné „uhrát“ dvě branky. A nutno dodat, že výstavní. To tedy všechna čest! Ovšem do jaké míry to bylo zásluhou jejich umu a do jaké sparťanskou bohorovností při bránění, je pobídka k diskuzi. Já to vidím tak padesát na padesát. Zejména Herr Wiesner (krásné to české jméno) má bránění zřejmě jako nepovinnou zájmovou činnost. Minimálně první „výstavní“ branka Pardubic padla na jeho konto. Z tohoto úhlu pohledu bych Priskeho „klídeček“ před derby nijak nesdílel. Slávka má asi jinou kvalitu než borci z východu Čech, co myslíte?

Případy Wiesner a Karabec

Rád bych se však Wiesnera zastal. Osobně nesdílím některé výpady ze sociálek proti němu (vzpomínáte? sociálky, můj výraz pro sociální sítě). Ten klučina fotbal ovládá. A jako krajní záložník to umí i ukázat. Já vím, obrana je základ, ale co když je ten borec jen na nesprávném místě v sestavě? No, nebyl by na Letné první ani poslední, který hraje buď přes nohu, nebo úplně něco jiného než kdy předtím. A pokud si dobře pamatuji, právě Wiesner byl ve svých dorosteneckých časech záložníkem, či se dokonce pohyboval až na hrotu. Možná námět k zamyšlení. Já ale nikdy netrénoval ani přípravku…

Ono, potíže s bráněním mají i jiní borci sparťanské sestavy, což občas vidíme sami, občas nám to musí připomenout trenér Priske. Ten po zápase s Pardubicemi zmínil v této souvislosti Karabce. Což je taková „smutná figura“ letenského kádru. Borec s velkým potenciálem, který je už několik sezón zaseknut ve stadiu příslibu. V sobotu nám ho zase připomněl svou geniální nahrávkou na gól. I potom byl nadále aktivní, ale časem se opět vytrácel ze hry, až jsme na konci ani netušili, že je na hřišti. Což při „povinné“ výhře ani tak nevadilo, jeho světlé okamžiky z prvního poločasu zůstaly všem v paměti až do konce zápasu. Ale to jeho bránění. Tedy to je podle trenéra Priskeho jeho velké mínus. A v porovnání s dalším „příslibem“ Minčevem ho to staví do role „černého“ vzadu, co nemá vystrkovat ani bradu. Tedy rada pro Karabce: braň jako Bůh a bude ti přáno. Kreativita až na druhém místě!

Ligový fotbalista Minčev

Apropos Minčev. Toho už mnozí z nás tisíckrát z Letné vyhnali. A málo platné, v kádru se drží jako veš v kožichu. Nic nám škarohlídům nepomohly ani jeho nemastné neslané výkony v rudém dresu. A přesto! S příchodem (dalšího) nového trenéra se i jemu otevřela šance na potvrzení příslušnosti ke stavu „ligový fotbalista“. A nutno říci, že s trenérem Priskem si padli do noty. Bulharský útočník dostává pravidelně „čuchnout“, což nebylo dříve až takovým zvykem a, heuréka, občas skutečně přesvědčí, že by možná nebyl až tak marný. Jeho výkon proti Pardubicům určitě snesl minimálně prvoligové měřítko. Asi by od něj na Letné, jakožto od nelevné zahraniční posily, měli chtít více, ale což. Hlavně, že mu drží zdraví. To je možná v letenském kádru daleko důležitější. A to bránění…

No a teď vzhůru, podívat se pravdě do očí! V neděli se Sparta potká se Slavií a tam se „ukáže“ nejen to, jak je na tom Karabec, Minčev a jiní, ale i trenér Priske. Zda se jeho filozofie pozápasových koleček a dobrá práce v tréninku může už měřit s těmi nejsilnějšími v naší lize. Což je určitě také alespoň nějaké měřítko toho, zda na Letné vykračují tím správným směrem.

A takhle to vidím já! V neděli derby a potom potopa! Tak fanděte a vězte: i pak chleba levnější nebude.