Reklama
Loading...
Reklama


Trochu se bojím psát oslavné komentáře, jelikož vždy, když jsem to udělal, tak Slavia selhala. Nicméně po neděli a zejména čtvrtku se mi chce křičet – „Volejte sláva a třikrát hurá.“, protože Slavia je zpět.

Nejprve se ve svém komentáři vrátím k magickému čtvrtečnímu večeru. 150 minut to vypadalo, že vypracovat si brankovou příležitost je věc nemožná, ale potom Usor ukázal, že se v něm klube opravdový diamant. Koho bych však u této akce nejvíce ocenil, je Petr Ševčík. V této situaci si počínal jako ten Petr Ševčík, který deptal Nizozemce v osmifinále fotbalového Eura. Zpracování a následný pas bych ohodnotil pojmem geniální.

Hlava je mocná čarodějka

Opět se ukázalo, jak velkou roli hraje ve fotbale psychika. Kluci měli najednou křídla a sebejistí Poláci se začali sypat. V prodloužení se sice srovnali, ale pak se opět ukázalo, jak je důležité míti Ivana. Náběh, výskok a následné zakončení, vše na jedničku s hvězdičkou. Takhle by to snad neprovedl ani Standa v jeho nedělní formě.

Sudí? Tragický.

Co však v utkání předvedli Poláci ve spolupráci se sudím, to se jen tak nevidí. Při každém sebemenším kontaktu se minutu váleli, auty rozehrávali obvykle desítky sekund a vrcholem byly situace, kdy míč hodili do hry v okamžiku, kdy jim rozhodčí pískl, že se mají posunout zpět, takže se hra zdržela o další desítky sekund. Do jisté míry jen využili toho, co jim sudí umožnil. Také jsem mu na tribuně několikrát vyčinil a rozhodně jsem se nestyděl ani hanlivých výrazů. Zpětně se za ně stydím. Stačilo říct, že je to neumětel. Jsem však rád, že spravedlnost nakonec zvítězila a Poláci byli za jejich nefotbalové chování potrestáni.

Slávisté slaví branku proti Rakówu Čenstochová. / Zdroj fotografie: SK Slavia Praha

Král Stanislav

Kde jsme ve čtvrtek skončili, tam jsme v neděli pokračovali. A velký podíl na tom měl Stanislav Tecl, jenž předvedl výkon, za nějž by se nestyděl ani Messi. První gól dal, druhý brilantním centrem připravil a co předvedl před třetí brankou, jsem pozoroval jen s němým úžasem. Ani nevím, zda jsem měl větší radost z výhry nebo vynikajícího výkonu mého nejoblíbenějšího fotbalisty. Až se změní státní zřízení naší země na monarchii, budu prosazovat, aby vládla dynastie Teclů.

Nejen Standa však v Brně předvedl skvělý výkon. Skvěle zahráli i Oscar nebo Douděra a jsem moc rád za návrat Provoda i Ewertona. Hodně Slavii zápas usnadnilo i Brno, jež proti nám chtělo hrát fotbal a dávalo sešívaným hodně místa ke kombinaci, čehož samozřejmě fotbalovější hosté využili.

Příhoda by si měl udělat pořádek

Pokud naši sudí uslyší slova „jednotný metr“, asi aby pohledali ve slovníku cizích slov. Na Letné žlutá ve třikrát méně nebezpečné situaci, než za niž dostal Ousou červenou. Ani bych v tom nehledal úmysl, ale přijde mi, že našim rozhodčím někdy úplně chybí cit pro hru a nedokážou si správně vyhodnotit, co je a co není zjevná branková příležitost. Nejen podle mě měli víkendové situace posoudit přesně naopak. Podobná červená pak padla i na Slovácku, kde bych s ní souhlasil. Úmysl bych zvlášť v nedělním omylu nehledal, za daného skóre bych v tom viděl prostě jen nekvalitu a často i alibismus. Alibismus, s nímž hlavní sudí rozhodují vždy podle pocitů videorozhodčího.

Balkan Cup

Naše výhra pomohla českému koeficientu v Evropě více než dost. Absolutně nechápu, že ti samí lidé, kteří mi tvrdí, abych fandil Spartě skrz koeficient, pak tleskají i nohama když Plzeň a Slovácko dostanou těžký los. To je za mě dost slušná schizofrenie. Nás los sice není atraktivní, ale já osobně preferuji hratelnost, stejně chodím na Slavii a ne na soupeře. Jen tedy na výjezdy nic moc. Nikdo se nedá podcenit, ale tentokráte jsme favority my. Týmy z Turecka i Kosova by nám navíc měly sedět i typologicky. Já jsem spokojen.

Reklama