Reklama
Loading...
Reklama

Jsem naštvaný jak už dlouho ne… Už minulý týden jsem říkal, že 60 minut bylo strašidelných a je třeba výrazně vztyčit varovný prst. Dostalo se mi jen reakcí, že je to jedno, protože jsme přece postoupili. Jedno je jenom kolečko u trakaře. Od začátku sezony hraje tým kulové a ve čtvrtek to bylo vyvrcholení.

2:1 v Polsku, to vem čert, ale průběh odpovídal mnohem většímu rozdílu. Vzadu smrděl každý útok domácích gólem. Vepředu absolutní bezradnost a gól absolutní náhoda. V Polsku, ne proti Arsenalu nebo Chelsea, ale v Polsku.

První gól Poláků? Kdo z našich tohle umí? Tam se o to nikdo ani nepokusí…

Co kolektiv?

Trpišovský jako trenér vždycky sázel na kolektiv a na hráče, které zná. Teď přišli hráči (opakovaně), u nichž úplně neví, jak na ně. Vůbec pak nemluvím o počtu cizinců v kabině. Jaká asi může být parta, když si půlka borců sotva rozumí. Špatný. Ten mančaft, kdy u nás hráli Škoda, Souček, Coufal, Kúdela nebo Bořil a mančaft tahal za jeden provaz, je už asi pryč.

Děkovačka cestujícícm fanouškům po zápase s Rakówem Czestochowa. / Zdroj fotografie: SK Slavia Praha

Nejsou už soupeři připraveni?

Dalším problémem je systém na hřišti. Přijde mi, že to vůbec nemá řád. Neustále se točí se sestavou jak na orloji. Sehranost nula. Najednou se odnikud vyndá Plavšič, prý v super formě, a Jurásek, který fakticky sám udělá výhru nad Zlínem, zůstane na lávce. Pro fungující kabinu absolutně top záležitost. Už mi to přijde jako za Jarolíma, který s tím točil podobně.

Nelíbí se mi ani herní systém. Útočník je totálně odřezaný, protože střed zálohy hraje příliš hluboko. V tom složení se ani není čemu divit. Chybí tam myšlenka, důraz, moment překvapení a sehranost. Pořád si myslíme, že co fungovalo před třemi lety, bude fungovat furt, leč nefunguje. Každý se na Slavii připraví. Buď vysoko napadají nebo to zavřou, bohužel hráči Slavie moc neumí ani na jedno.

Vadí mi taky neustálá nervozita realizačního týmu, kterou podle mě přenáší i na hráče.

Chci věřit, že to bude za týden lepší, ale není se vůbec o co opřít. Vždyť jsem letos viděl dobrý výkon jen doma proti Panathinaikosu. Jinak se na to absolutně nedá koukat, ale vůbec. Ani se mi tam příští týden nechce. Tuším propad. Ale samozřejmě že půjdu. Je to závislost? Láska? Úchylka? Nevím. Každopádně budu doufat, že nakonec postoupíme, ale po tom, co jsem viděl ve čtvrtek, jsem úplně zlomený. Rovnou jsem tam poslal tři tisíce na titul pro Plzeň. Rád je prohraju, ale bohužel se mi to jeví jako rozumná investice.

Reklama