Reklama
Loading...
Reklama

Dánský trenér Brian Priske převzal na konci května letenský tým a logicky se tak dostavila víra v to, že byl nalezen ideální muž pro sparťanskou lavičku. Jak dlouho už vlastně Sparta takto pátrá? Který trenér se s nejúspěšnějším českým klubem rozloučil v klidu s jistou grácií? Pro nalezení tohoto případu se musíme vrátit více než dvacet let zpět, kdy ukončil své účinkování na Letné Ivan Hašek. Už tento fakt vypovídá mnohé o tomto letitém sparťanském problému.

MALÝ FOTBALOVÝ DĚJEPIS

Ivana Haška si fanoušci pamatovali i jako hráče a ten dokázal na tuto svou epochu úspěšně navázat. Ze sparťanské lavičky na přelomu milénia dvakrát úspěšně řídil cestu za mistrovským titulem a s týmem si zahrál také Ligu mistrů, což bylo bráno v tehdejší době jako jeden ze standardů. Tým svého srdce opustil po vypršení smlouvy, přičemž přijal novou výzvu v podobě francouzského Štrasburku. Od té doby se třiadvacetkrát změnil hlavní kouč Sparty a tento akt představoval jistý kolorit každé sezony.

Mohli jsme vidět změny představující logické vyústění tehdejší situace i takové budící velké emoce. Za hlavní symbol lze v tomto ohledu považovat Jaroslava Hřebíka. Můžeme si ho pamatovat jako kouče týmu, který sehrál vyrovnanou partii s Realem Madrid, nechtěného muže střídajícího někdejšího miláčka letenských tribun Františka Straku i jako variantu, které se fanoušci rudého vyznání výsostně báli a prezentovali Jaroslava Hřebíka pouze jako zvláštního fotbalového teoretika.

NAHORU A DOLŮ

Co všechno se nám může vybavit v souvislosti se sparťanskými trenéry v rámci 3. tisíciletí? Okázalé vystupování zmíněného “Franze”, návraty dalších někdejších hráčů jako Stanislav Griga či Michala Bílka, Jozefa Chovance znamenajícího jisté univerzální řešení, poslední titul pod českým fotbalovým gentlemanem Vítězslavem Lavičkou či nepovedený zahraniční popud v podobě italského stratéga Andrea Stramaccioniho. Se svou koncepcí narazili dva Václavové Jílek a Kotal. Pražskou verzi plzeňského příběhu pak nepredvedl Pavel Vrba. Tento výčet možná fanoušky až děsí.

Některé trenérské příchody představovaly jaksi nouzové řešení a i tento fakt v jistém smyslu snižuje atraktivitu tohoto trenérského postu. Zmenšuje se tím také důvěra fanoušků ke klubovému šéfovi Danielu Křetínskému, u něhož opětovně nevidíme vizi, kterou by si obhájil. Podle těchto historických údajů patrně nikdy nenašel patřičnou shodu s daným trenérem. Vzhledem k délce tohoto výčtu se nemůže jednat o náhodu. I tato fakta si musí nový dánský trenér uvědomovat. Výzva pro něj může být složitější, než se na první pohled zdá.

Reklama