Rogoze neznám, je to nedorozumění, říká k úplatkářské aféře trenér Vltavínu Freisler

Tomáš Freisler byl ještě donedávna hlavním trenérem třetiligového Vltavínu. Letos v lednu ho ale etická komise FAČR potrestala zákazem trenérské činnosti na šest let a peněžní pokutou 50 tisíc korun. Na jaře 2019 měl totiž ještě jako asistent trenéra údajně přijmout prostřednictvím tehdejšího kapitán Martina Uvíry úplatek od někdejšího sportovního ředitele Slavoje Vyšehrad Romana Rogoze, aby zápas o čelo tabulky vyhrál tým z Vyšehradu. Odvolací komise jej taktéž uznala vinným, ale pan Freisler chce svoje jméno očistit právní cestou a celou kauzu považuje za nedorozumění. Vltavínu se pod ním velmi dařilo a momentálně je první ve skupině A v ČFL. Ohledně kauzy s Vyšehradem, probíhající sezony nebo minulého ročníku zasaženým covidem jsme ho vyzpovídali.

Dvacátého dubna odvolací komise FAČR potvrdila trest etické komise. Zákaz činnosti pro vás snížila na 5 a půl roku a pokuta zůstala ve výši 50 tisíc korun. Jak nyní budete dále postupovat?

Včera mi v pozdních večerních hodinách přišla informace o tom, že odvolací komise moje odvolání přehodnotila a rozhodla sama s tím, že trest byl tedy snížen o půl roku. Já jsem tedy dnes (pozn.red. myšleno 21. dubna) oslovil právní zástupkyni, aby požádala o odůvodnění rozhodnutí odvolací komise a na základě toho pak budeme dále jednat. Zatím však neznám důvody tohoto rozhodnutí.

V minulosti jste uváděl, že v celém tom případu s Vyšehradem je podle vás několik věcí, které nesedí, a že tam byly nesrovnalosti. Mohl byste nějaké případně uvést?

Asi bych nyní nechtěl před tím, než se vyjádřím odvolací komisi, záležitost příliš medializovat a chtěl bych to ještě nejdříve probrat se svojí právní zástupkyní. Potom bych chtěl ještě oslovit FAČR. Rozhodnutí odvolací komise je pro mě čerstvá zpráva a pokud bude později zájem, tak se k tomu do médií vyjádřím, ale nyní je ještě brzy. Jinak ale potvrzuji to, že v tom případě byly nesrovnalosti a nic z toho, co mi je přikládáno za vinu, jsem neprovedl.

Komunikoval jste už po rozhodnutí odvolací komise s prezidentem Loko Vltavínu Josefem Neubergem?

Ano, s panem Neubergem jsme v kontaktu. Dnes odpoledne (pozn.red. 21. dubna) budeme mít schůzku a budeme to řešit. Včera večer jsem ho informoval, dnes jsme si volali a po schůzce se uvidí.)

Čekáte, že bude prezident Vltavínu Josef Neuberg stále stát za vámi?

On za mnou stál po celou dobu této kauzy, protože jsem proti Vltavínu nikdy nic neudělal a vždycky jsem dělal pro klub maximum. Ten zákaz je ale jasný, takže proti tomu bude velmi obtížné něco dělat.

Znáte se nějak více s Romanem Rogozem?

Osobně pana Rogoze neznám a v žádném kontaktu jsem s ním nikdy nebyl. Celá tato situace mi tedy připadá jako veliké nedorozumění. 

Od kauzy s Vyšehradem se posuneme k současné sezoně Vltavínu. V zimě měl odejít váš kanonýr Petr Pejša do Plzně. Přetrhl si ale křížný vaz v koleni, než se přestup dotáhnul. Jak se Loko Vltavín podle vás s jeho absencí vyrovnává?

Absence Petra pro nás byla citelná, když nemáte k dispozici hráče, co dá dvacet pět gólů za půl sezony, tak je to prostě znát. Měli jsme nějaké plány, jak ho nahradit, zpočátku se nám to poměrně dařilo. Pak ale přišel zkrat v zápase s Admirou, kdy jsme vedli doma 2:0 a neproměnili jsme další vyloženou šanci, poté jsme během sedmi minut inkasovali třikrát a tam se to zlomilo a bohužel teď jsme v tom až po uši a snažíme se z toho nějak dostat. Na trénincích na zakončení kladu velký důraz. Doufám, že v nejbližším kole se to podaří zlomit.

Ještě zpět k Petrovi, kdybychom tohoto hráče měli dneska, tak si myslím, že máme určitě více bodů.

Zmiňoval jste nepovedený zápas s Admirou. Potom přišly porážky s Plzní B a Domažlicemi. Myslíte si, že to utkání s Admirou zapříčinilo tu současnou horší fázi? Co podle vás mají tyto prohrané zápasy společného?

Po zápase s Admirou jsme jeli do Plzně a na ten zápas jsme si věřili. Začali jsme poměrně dobře, nastřelili jsme tyčku. Za Plzeň hrálo pět hráčů ze širšího kádru A-týmu a kolem 60. minuty došlo ke střídáním a na hřiště šli hráči, co hrají třetí ligu pravidelně, tím se Plzeň zvedla kondičně, takže pro nás to pak bylo složité je přehrát. Po zápase jsem nebyl vůbec spokojený, nepřikládal jsem ale tu porážku nějakému psychickému poklesu po porážce s Admirou.

Co se týká zápasu s Domažlicemi, s nimi to bývají těžké zápasy, nemáme s nimi úplně úspěšnou bilanci a věděli jsme, že nás čeká těžká práce. Ten zápas byl remízový, vypadalo to na 0:0, kdy bylo velmi málo šancí na obou stranách, na tom jsme se shodli i s trenérem soupeře. Rozhodla pak přísná penalta a prohráli jsme.

Takže může to vyznívat, že jsme v nějakém poklesu formy. Ono se ale asi jedno nabaluje s druhým a asi se to prostě trochu sešlo. Máme mladý tým a někteří hráči se musí naučit s touhle situací vyrovnat. Starší hráči tohle dokáží dát rychleji za hlavu. Měli jsme i nějaké absence v Plzni i Domažlicích. Nemáme tak široký kádr jako na podzim, kdy jsme měli Pejšu, Martina Abenu, Františka Myslivečka nebo Ondřeje Pávka v bráně. Těch faktorů, proč se nám ty poslední tři zápasy nepovedly, je tedy více. Myslím si, že nás ale jeden povedený zápas zase dokáže nastartovat. (Pozn.red. Vltavín 23. dubna porazil Příbram B a upevnil si první pozici v tabulce.)

Kdo je podle vás největší oporou týmu v této sezoně?

Určitě máme v týmu hráče, o které se můžeme opřít. Velký progres udělal stoper Čejda, ten roste zápas od zápasu. Uprostřed zálohy je vynikající Dominik Tichý, který se nám právě zranil v tom zápase s Admirou, teď nám hodně chyběl. Tahounem týmu, co má asistence i góly, je Tomáš Kuchař. Zmínil bych i Daniela Jaroše, Lukáše Trávníčka a Lukáše Veselého.

Hlavním koučem po rozhodnutí odvolací komise bude Aleš Foldyna. Jak hodnotíte dosavadní spolupráci s ním?

Spolupráce s ním si velmi vážím. Je to zkušený bývalý fotbalista, který toho odehrál hodně, takže má velmi dobré postřehy ohledně hry.

Jak vás obohatila spolupráce s trenérem Martinem Frýdkem, kterému jste dříve dělal ve Vltavínu asistenta?

S Martinem byla spolupráce velmi dobrá. Měl jsem prostor na seberealizaci, když jsem měl na trénincích na starosti některé věci. Je to bývalý výborný fotbalista, takže uměl velmi dobře odhadnout možnosti hráčů, a i díky němu dostal Petr Pejša více příležitostí. 

Minulá sezona byla přerušená kvůli covidu mezi sedmým a osmým kolem. Jak moc frustrující to pro hráče a trenéry bylo, když se nehrálo a nešlo s tím nic dělat?

Pro nás bylo velmi těžké připravovat tým a nevědět, na co hráče vlastně připravujeme. Tým jsme museli držet v nějaké zátěži. Tréninky pro nás trenéry byly dlouhé, protože na nich kvůli covidovým opatřením byl povolený omezený počet hráčů. To pro hráče i trenéry bylo opravdu náročné. Hráči z ročníků 2000 a 2001, kterých máme dost, tak ti přišli z dorostu a ty dva roky fotbalu jim víceméně chybí. Pro tyto dva ročníky to tedy bylo hodně špatné. Naštěstí u nás během covidu ale nikdo neskončil a všichni to nějak přečkali. Musím je všechny pochválit, že plnili svoje individuální tréninkové plány. 

Vy jste byl prvoligový fotbalista, který si zahrál za Bohemians. Dokázal byste nějak porovnat hráčskou a trenérskou kariéru?

Byl jsem fotbalista, a to je prostě vždycky nejvíc, když jste na tom hřišti a můžete zápas nějak aktivní hrou ovlivnit. Z pozice trenéra to už je trochu jiné, ale jsem za to moc rád, že jsem dostal možnost trénovat s Radkem Kronďákem, který si mě vyhlédl na konci mojí aktivní kariéry jako svého asistenta a postupně jsem si na tu roli zvyknul. Člověk pak vidí fotbal z jiného úhlu pohledu a naučí se ten zápas ovlivňovat jinak. Také je tam ten adrenalin a často únava ze zápasu. Ta psychická únava je daleko větší u trenérů než u hráčů. Když jsme dělal asistenta, tak to ještě nebylo tak náročné, než když jsem se dostal do pozice hlavního trenéra, to už je ta zodpovědnost daleko větší.

Trénování mě ale moc baví a škoda celé té kauzy, ještě nevím, jak se s tím vypořádám, situace je to pro mě hodně těžká. Fotbal mám ale rád a chci u toho nějakým způsobem zůstat.