Samochvála někdy smrdí a mistři druhých poločasů?

Týden s týdnem se sešel a nestačili jsme si protírat oči. Tým, který minulý víkend tak mile potěšil skoro moderními herními prvky proti Baníku, a po zásluze zvítězil nejen nad podlými Ostraváky, ale zabodoval i u fanoušků, předváděl v Teplicích něco tak hanebného. Alespoň první poločas. Ačkoliv u toho byla téměř stejná parta jako před týdnem, fanoušek se nestačil divit a stará (uondaná) Sparta byla zpátky. Ještě že trenér Vrba zřejmě nezapoměl křičet.

Ano, první poločas v Teplicích dal vzpomenout na naši „starou dobrou venkovní“ Spartu ze začátku jara. Chladný výkon bez špetky emocí, invence a kreativity v útoku a jediný borec, který trochu snesl přísnější útočné měřítko byl Hložek. Ostatní se, minimálně na teplické polovině hřiště, pásli jako bačovy ovce.

Asi nelze pochopit (na to by jste museli mít hned několik vysokých škol), jak je možné, že se mančaft může tak zázračně během jednoho týdne proměnit. Už už se tetelíte nadějí, že je vše na cestě k oné doposud neviděné, ale o to více vzývané dominanci a pak si nestačíte protírat oči. Po dvaceti minutách jsem málem vypnul televizi a i sázkové kanceláře to viděly na skoro tutovou remízu.

Nefungovalo nic, ani strach z leknutí. Tedy obrana vcelku ano, ovšem ta nebyla zrovínka pod nějakým tlakem. Teplice hrají o přežití a tak se spíše soustředily na neudělání školáckých chyb. A také nemají žádné věže v útoku, na které by poslali pár centrů do vápna. To by asi byla jiná písnička, protože s bráněním centrů (a standardek obecně) mají sparťanští obránci tak trochu problémeček.

Tedy neprověřená obrana bylo asi jediné co fungovalo. Záloha byla všude jinde, jen ne na Stínadlech. Pešek pokračoval v tradici jarních bezkrevných výkonů, o kterých si řeknete „bože to tam ten Vrba nemůže dát někoho jinýho?“ Apropos, kdy si Peškovy (ne)formy všimnou také na sparťanské lavičce? Nebo mají vlčí mlhu?

• 

Ještě že máme Hložka (a místy i Čvančaru) a hlavně, že se hraje na dva poločasy! V přestávce zřejmě vyšel Vrba ze svého stínu a v kabině si zase jednou pořádně zařval. Prostě a jednoduše, do druhého dějství vylezl z útrob stadiónu na Stínadlech úplně jiný mančaft a po zásluze nedal Teplicím čuchnout. Tři body a jaro s nadějí může pokračovat dál.

No ona naděje. Jak se to vezme. Ano, stále se konejšíme nadějí, že nám ten titul nějak zázračně sklouzne do klína. Bylo to fajn, což o to. Ovšem máte-li všech pět pohromadě, umíte číst, psát a počítat, pak vám nezbude víc než to snění. Zvláště, shlédnete-li boj Slávky s Feyenoordem. Pak i největšímu optimistovi z Letné musí být jasné, že titul budou slavit v Edenu (a ne ve Štruncových sadech). A to se může Vrba konejšit tou svou nadějí, že Slávka se svým náročným programem bude ztrácet body, jak chce. Za mě je v této záležitosti značně pomýlen. Jenže o mě je známo, že jsem celkem zarytý antivrbista.

Když už jsme u těch optimistů na Letné. Třeba Tomáš Rosický je jedním z nich. Momentálně údajně nabídl svůj post, pokud se nebude slavit titul na Letné. Z předchozích řádků je tedy celkem jasné, že Sparta bude po sezóně hledat nového sportovního ředitele. Byla-li však ona slova míněna vážně. Osobně si myslím, že nebyla. Šlo spíše o jakési chlapácké gesto. Tomáš sám je totiž se svou prací na Letné spokojen.

V jednom rozhovoru se nechal slyšet, že to v bývalém nejlepším českém klubu šlape ku všeobecné spokojenosti. Kromě toho, že nazval „jakéhosi“ Kangu debi..m, se TR10 prsil(a), jakých úspěchů že tým pod jeho taktovkou již dosáhl. Trofeje, Evropa, béčko ve druhé lize i vlastní odchovanci. To byl jen skromný výčet skvělosti sportovního manažera. Jistě, ono se do médií dá plácnout cokoliv a určitě nebude zmiňovat třeba takový Partizan nebo Polidara, ale možná by někdy trochu méně bylo trochu více.

S těmi trofejemi bych totiž malinko brzdil. Tak předně byla to jedna trofej (zisk poháru) a jakým způsobem víme asi všichni. Suchý hajzl straší ještě dodnes všechny čestné fanoušky. Bez oné kadibudky by to s trofejí mohlo skončit všelijak. Evropské poháry, ano ty se hrají. No ještě aby se nehrály v té konkurenci, která na letenský tým v lize čeká. Ale pozor! Sparta by se neměla řídit podle hesla není důležité něco vyhrát, ale zúčastnit se. V Evropě rudí nedokázali nic. Nepřekvapili, neohromili, spíše zaostávali a nebýt nově zřízené „soutěže útěchy“, tedy Konferenční ligy, nevěděli by jak vypadá jaro v Evropě. No a odchovanci. Jistě, máme jich vážně dost (a ještě více po hostovačkách), jenže kvantita někdy přebíjí kvalitu. A to asi nebylo cílem TR10. Takový nejmenovaný klub ze středočeské Sadské také hraje s odchovanci a nedotáhl to dál než do krajské soutěže.

Je fajn, že se liga zdá být napínavá. Momentálně asi Plzni konečně došlo, že se k titulu neprobrání. Zřejmě pozdě, páč Slávka pevně sedí v sedle. Sparta může čekat na její klopýtání. Tradice dokonce velí, že musí. A hned o velikonočním víkendu může ukázat, že to myslí vážně. Na Letnou přijede Slovácko. To se ukazuje jako osudový soupeř. U sebe doma Spartu vyřachlo jako dorostenčíky z Čakovic a za pár týdnů si to s letenskými rozdá ve „férovém“ finále poháru. Úspěchy z těchto dvou zápasů by hodně moc daly zapomenout na Rosova slova o tom, že dá svou dispozici do placu, když nebude titul. On totiž i pohár a skvěle zvládnutý revanš se dají pokládat za úspěchy. A o ty nám jde především.

Mějte se fanfárově a držte palce. Komu? Třeba sobě, aby jste měli lepší život. A roušky si schovejte, korona nezmizela. To jen její příznivci momentálně váží slova.