Na jih Moravy přichází krizový manažer
Na chvostu druholigové tabulky najdeme tři týmy, jež se zbytku soutěže z větší dálky dívají na záda. Na úplném chvostu tabulky vidíme pražský Vyšehrad, jenž získal během podzimu pouze čtyři body a jen o něco málo lepší nálada pak panuje na stadionu Táborska a v jihomoravském Blansku. A právě tam došlo nyní ke standardnímu řešení v podobě trenérské výměny. Na scénu se tak vrací jeden trenérský svéráz, jenž dokázal často udělat jakoukoliv soutěž zajímavější, byť se nejednalo o žádného posla pohledného fotbalu.
Jako učebnicový příklad “nouzového řešení” u nás všichni berou Františka Straku považovného též za pověstného motivátora schopného rychle zavést v šatně nové pořádky. To prokazoval již v sedmi prvoligových týmech a na osmi zahraničních štacích. Nyní prožívá angažmá v druholigovém Třinci a do stejné soutěže míří jeden z jeho kolegů se zkušenostmi z nejvyšší soutěže. V údolí řeky Svitavy bude plnit jeden náročný úkol Martin Pulpit.
Jeho trenérské mise se odehrávaly napříč Českou republikou od Sokolova až po Frýdek-Místek. Jediná zahraniční štace se konala v Saudské Arábii v tamním klubu Al Watani. V jeho životopise hned několikrát najdeme slovo Baník. Za baníkovského trenéra se mohl označit v Mostě, Sokolově a naposledy i v tom nejznámějším ostravském. S ním prožil patrně nejkritičtější sezonu jeho historie, kdy se o tomto klubu v jednu chvíli takřka mluvilo v minulém čase a tehdy neskrýval před televizními kamerami slzy.
Martin Pulpit patří k trenérům, na nichž je velmi jasně vidět, jak moc prožívají zápas. Děje se tak, ať sedí na lavičce prvoligového týmu nebo trénuje v podstatě pro radost divizní klub. Celkově si u české fotbalové veřejnosti nikdy nevybojoval příliš dobrou image. Často na něm bylo vidět přesvědčení o vlastní bezchybnosti a to mnohokrát doprovodil velmi nevybíravým slovníkem. Největší respekt k němu patrně chovají čeští fanoušci Interu Milán. Bratranec někdejšího brněnského brankáře Luboše Přibyla se nijak netají svou slabostí pro italský fotbal a jeho nejoblíbenějším klubem jsou podle jeho vlastních slov právě “nerazzuri”, což často zdůrazňoval i v některých mediálních vystoupeních.
Fotbal v Itálii se Martinu Pulpitovi možná líbí i pro větší svázanost taktikou a nezájmem hledat velkou fotbalovou krásu. Tak vlastně vypadá i celá jeho trenérská kariéra a proto ho šéfové jeho zaměstnavatelů berou jako jisté nouzové řešení. Poslední prvoligové angažmá prožil trenér v Příbrami, přičemž se tak dělo před pěti lety. Navíc tam nevydržel ani jednu celou sezonu a jeho osoba postupně vytrácela z profesionální fotbalové scény.
Angažmá v Blansku musí brát třiapadesátiletý trenér jako velkou výzvu. Opět se ukazuje v profesionálním fotbale a má jasně daný úkol. Vedení klubu po něm požaduje odvrácení sestupu. Jeho předchůdce a někdejší známý ligový obránce Oldřich Machala mu nenechal komfortní pozici, ale Martin Pulpit má již mnoho zkušeností s těmito boji. Všichni teď v Blansku doufají v jejich prokázání.
Související články:
