Také se těšíte, až se opět rozběhne liga? Věřte, že nejste sami. O reprezentaci jde psát mnoho řádků, mě však při nedávném rozhovoru trenéra Baníku pana Skuravého s fanoušky FCB napadla jiná věc. Dnes už družba Baníku a Trnavy není tak silná jako dřív, spíše jsou tu polské Katowice. Nicméně dobré vztahy mezi třemi kluby více či méně přetrvávají, a tak jsem dostal nápad, jak by vypadala nejlepší sestava klubů, které pojí v některých případech velké přátelství ze strany lidí, kteří týden co týden míří na stadion v hornických městech nebo v „malém Římě“ na Slovensku.
Jdeme na to. Pro lepší orientaci volím klasické rozestavení 4-4-2.
Brankář
Martin Jedlička
Jasnou volbou je pro mě v brankovišti kapitán ostravského klubu. Se vší úctou si nemyslím, že Martin Vantruba ani Gabriel Kobylak mají takové schopnosti jako Martin. Někdo může říct, že Ostrava dostala v lize už 17 gólů, ale za většinu z nich opravdu nemůže rodák z Příbrami.
Obrana
Vlasiy Sinyavskiy
Vím, že estonský reprezentant toho v Ostravě zdaleka neukázal tolik jako v Praze v Dolíčku, ale stále si myslím, že když má tenhle hráč den, je to nadstandardní obránce. Nekrytě přiznávám, že se mi líbí i jeho charakter. Když Baník hrál o záchranu minulý rok, mohli jsme od fotbalisty slyšet, že by za klub hrál i ve druhé lize. To kolikrát neuslyšíme od odchovance, natožpak od cizince. Prostě tento sympaťák.
Marek Uljaky
Trnava už nehraje tak defenzivně jako za trenéra Gašparíka, ale obrana je stále něco, o co se klub může opřít. A i díky tomu hraje vrchol slovenské ligy. Uljaky s hráči jako Trello nebo Kudlička patří k největším nadějím trnavského Spartaku a ve vysněné sestavě tak nesmí chybět.
Pau Resta
S částkou pět set tisíc eur druhý nejdražší přestup v historii polského klubu. Pětadvacetiletý Španěl je se svými 185 centimetry na stopera trochu menší, ale dobrý výskok tento „handicap“ maže. Svou hrou mi připomíná Ondřeje Kúdelu, na hřišti ho zdobí hlavně rozehrávka, stejně jako v minulosti Ondru.
Libor Holík
Když začínal na Slovácku, ze kterého si ho vytáhla Slavie, předpovídala se mu velká budoucnost. Ta naplněna úplně do 100 % nebyla, ale líbí se mi pohybem, rychlostí a hlavně centry, které z jeho kopaček jdou do vápna jeden za druhým. Proto tu je další hráč bílých andělů.
Záloha
Eman Markovič
Norský pas a balkánské kořeny, loni 8 gólů. Eman se nebojí jít do kličky v soubojích jeden na jednoho a je hodně dobře vybavený. Bývalý norský reprezentant do 21 let by v záloze přinesl přesně tu drzost, která se hodí.
David Planka
Většina útočných akcí FCB jde právě přes tohoto hráče. Možná to bude znít nadneseně, ale co je pro Plzeň Patrik Hrošovský, to je podle mého pro Baník odchovanec Slavie. Kdyby nebyl většinu zápasů letos zraněný, jsem přesvědčen, že je Baník v tabulce o nějaké to místo výš. Hlavně v minulé sezoně to byl on, kdo ze záložníků Ostravy snesl větší měřítko kvality.
Mateusz Kowalczyk
Pokud jsem zmínil druhý nejdražší přestup klubu z desátého největšího města Polska, sluší se i ten největší. A to je s 1 milionem eur právě Mateusz. Domnívám se, že se nepletu, když napíšu, že tohoto hráče by vedení Baníku vzalo všema deseti. Kowalczyk je srdce i plíce záložní řady GKS Katowice.
Abdullahi Bewene
Myslím, že nejednomu fanouškovi Ostravy spadlo uhlí ze srdce, když hráč prodloužil smlouvu. Pokrok, který předvedl, byl nevídaný. Dnes většina klubů po svých hráčích chce rychlost, tu může Nigerijec nabídnout do sytosti. Ale k dokonalosti, chybí rozhodně lepší čísla, góly a asistence naskakují hodně pomalu.
Útok
Vít Škrkon
To, co v 18 letech mladík předvádí, je opravdu obdivuhodné. Už jsem to psal, ale dát sedm gólů v jednom zápase je něco, co i po týdnech bere dech. Pokud se z hostování v Karviné vrátí už „vystřílený“ Jakub Pira, může mít Baník od příští sezony velmi zajímavou útočnou a hlavně mladou dvojici.
Ilya Shkurin
Aktuálně druhý nejlepší střelec celé Ekstraklasy. Před pár týdny vstřelil hattrick na hřišti Górniku Zabrze nebo jeho gól pomohl vyřadit v Konferenční lize Žilinu. Bělorus má 188 centimetrů, Škrkon 191, dvě věže ve vápně by byly velkou hrozbou.
Závěr
Toto je moje jedenáctka tří spřátelených klubů. Dovolím si říct, že by tahle sestava v dresu třeba právě Trnavy hrála na Slovensku o titul, u nás ani v Polsku by to na přední příčky asi nebylo, ale klidný střed tabulky minimálně ano.
