Kdo by to byl řekl. Po fanouškovském mítinku, na kterém si Tomáš Rosický vyslechl, že jeho práce zkrátka nestačí, přichází zpráva, která by mohla sparťanské příznivce překvapit úplně jiným způsobem.

Sportovní ředitel zhruba přes měsícem naznačil, že klub se bude snažit o posily, které startují na mistrovství světa. Těch se zřejmě fanoušci ACS nedočkají, ale nejdražší přestup v historii klubu také není špatný.

Rekord, který má dorovnat Slavii

Tomáš Rosický nejdříve mluvil o tom, že se spokojí do útoku s dvojicí Kuchta–Vojta. Najednou přitom přicházejí jako blesk z čistého nebe z Polska zprávy, že Sparta je blízko dohodě s polským Rakówem Čenstochová o přestupu Jonatana Brauta Brunese, čtvrtého nejlepšího střelce Ekstraklasy se 16 góly. Pokud vše dobře dopadne, budeme svědky podobného přestupu jako u Rrahmaniho, o kterého se stejně jako o Brunese ucházela Slavia, ale nakonec hráč skončil na Letné. Pokud vážně padne suma šest milionů eur, dorovná to ligový rekord, který drží zhruba měsíc Slavie za příchod stopera Angeho N’Guessana z Liberce.

Guddal jako pojistka za Sörensena

A aby toho nebylo málo, Brunes nemá být posledním novým hráčem v kabině trenéra Priskeho. Pokud Sörensen odejde do Kodaně, jako náhradu si pražský klub vyhlédl Tobiase Guddala z Tromsö. Finální dohoda, jak jsme už dřív informovali, je ještě hodně daleko. Ochota klubu zaplatit za mladého obránce částku, která se blíží pěti milionům eur, ovšem dává fanouškům Sparty naději, že se konečně začnou dít věci, na které v podstatě celé dosavadní přestupové okno čekalo.

Rosického slib

Možná jste někteří z vás byli na klubovém mítinku, kde fanoušek vzkázal panu Rosickému, že kádr Sparty je tak akorát na třetí místo, a že to prostě nestačí, za což sklidil potlesk od většiny přítomných. Rosický na to reagoval slovy o trpělivosti a trhu, na kterém Sparta „není nikdy sama“. Ale tady se sluší na chvíli zastavit. Možná to totiž není jen tak, tohle „probuzení“. Může být za tím i kus „práce“ samotných fanoušků. Ještě zhruba před měsícem, když se klubové legendy ptali na nervozitu příznivců kolem letních přestupů, řekl sportovní ředitel celkem jasně: „Nejsem tady od toho, abych někoho uklidňoval. Že jsou nervózní, dokážu pochopit, ale jsou to sociální sítě.“ Tehdy to znělo jako gesto někoho, kdo se kritikou nenechá rozhodit a jede si podle vlastního plánu.

Jenže od té doby se toho nastřádalo (kulantně řečeno) hodně. Negativních zpráv bylo tolik, že se to muselo dostat snad i k uším pana Křetínského, který třeba uvolnil nějaké peníze navíc. Vždyť ještě před týdnem zněla rétorika tak, že dva klasičtí útočníci stačí a pravého obránce Sparta vůbec nemusí přivádět. Nyní se po doslova ne vlně, ale tsunami kritiky najednou řeší dva přestupy za dohromady deset milionů eur. Můžu tu možná trochu fabulovat, ale těžko tvrdit, že tenhle kumulovaný tlak neměl na tempo jednání vůbec žádný vliv.