Velké množství hráčů pryč, podobně velká skupina směrem dovnitř. Liberec během přestávky změnil trenéra i nemalou část kádru. Kdo z posil zaujme nejvíce?

Projekt s Radoslavem Kováčem byl několik týdnů po konci sezony rázně ukončen Janem Nezmarem. Poté co Nezmar zjistil, že je Branislav Fodrek bez angažmá, neváhal ani vteřinu a se sympatickým trenérem spolupráci ukončil. I přesto, že na počátku května se Ondřej Kania v podcastu Livesport Daily, vyjádřil, že si přeje, aby se stal z Kováče ve Slovanu nový Arteta.

Již tedy pod novým trenérem se Liberec připravuje na novou sezónu, která bude dozajista v lecčems jiná než ta předchozí. Slovan se vedle trenéra rozloučil s dvojicí N´Guessan – Diakité, kteří v rámci historického obchodu odešli do Slavie. Po fantastickém vystoupení na Mistrovství světa se nedá očekávat, že U Nisy zůstane ani Ermin Mahmič. Už nějakou dobu nad ním krouží celky z Bundesligy, a Liberec už v podstatě počítá s tím, že Mahmič půjde vstříc svému fotbalovému snu.

Kušej má na to být novým Mahmičem

Pokud chce Slovan i v nadcházející sezoně atakovat pozice v nejlepší šestce, nutně potřebuje, aby trefil některou z posil. Velké naděje jsou vkládány do slavistického dua Kušej – Bužek. Především Kušej by mohl směrem do ofenzivy velmi pomoci. Jeho rychlost, technická vybavenost i fotbalová drzost ho předurčují k tomu, aby přes něj šla většina akcí. Právě Kušej je hráčem, který má v repertoáru alespoň část schopností, kterými disponuje Mahmič.

Bude ale velmi důležité, dostat Kušeje do herní pohody. Poslední půlrok ve Slavii, byl totiž pro něj v podstatě utrpení. Z prvotních informací to ale vypadá, že člen širšího výběru reprezentačního áčka je v dobré mentální pohodě a samotný přesun na sever vnímá jako vysvobození, jak uvedl v rozhovoru pro Slovan+. Ve Slovanu navíc jistě není taková konkurence v útoku, tak jako ve Slavii, a dá se tak očekávat, že na nízké herní vytížení si stěžovat nebude.

Příchod Alexandra Bužka se dá brát svým způsobem jako přímá náhrada za Toumani Diakitého. Jeho předností je podobně jako u Diakitého čtení hry a odebírání balónů. Navíc je schopný i určité ofenzivní nadstavby, neboť například v Karviné hrál i ofenzivního záložníka. Pro Liberec je rozhodně dobrou zprávou, že Bužek přišel ze Slavie na přestup. Slovan na něm tedy bude moci v klidu pracovat a v případě dobrého vývoje ho i dobře zpeněžit. Potenciál na to Bužek určitě má.

Kdo nahradí N´Guessana?

O tom, kdo nahradí Ange N´Guessana bylo jasné v podstatě ještě před jeho samotným odchodem. Liberec měl o Lukáše Hůlku dlouhotrvající zájem, který vyvrcholil v průběhu ligového jara, kdy ho na základě Bosmanova pravidla získal. I přes liberecký zájem kapitána Bohemians ulovit už na jaře si musel na něj počkat do nové sezony.

Vzhledem k Hůlkovým kvalitám můžeme říct, že je to jednoznačná posila do základní sestavy. Skvělý při obranných i útočných hlavičkách. Přirozený vůdce a klidná síla na hřiště i do kabiny. Není tak kreativním stoperem jako N´Guessan, ale to snad ani nejde. Druhý N´Guessan po českých hřištích neběhá a to je přesně ten důvod, proč za něj Slavia vysázela cca 6 miliónů eur.

Do tréninkového procesu navíc zasáhli už i Šimon Gabriel s Janem Knapíkem. Přípravných zápasů se zatím neúčastní, ale už jen jejich samotné zapojení do tréninku je pro fanoušky dobrou zprávou. Spolu s Hůlkou a Drakpem dal Liberec do kupy velmi dobrou stoperskou čtveřici.

Kdo bude nový Mahmič či Diakité?

I letošní léto rozhodil Jan Nezmar laso a přivezl si do Liberce fotbalisty, které pravděpodobně nikdo v Česku nezná. Skautingové oddělení funguje v Liberci výborně a Nezmar určitě doufá, že se mu znovu podaří podobný majstrštyk jako bylo podepsání Mahmiče či Diakitého. Určitá změna v přestupové politice je ale zřetelná.

Na rozdíl od zmíněných přestupů se Liberec nebojí přitlačit už na pořizovací částce. Aleko Basiladze přišel z Gruzie za cca 750 tisíc eur a Fallou Faye ze slovinského NK Bravo dokonce za 1 milion eur. To nebývalo pravidlem. N´Guessan sice přestoupil za 1 milion eur, ale to bylo až poté, co během hostování ukázal, že stojí za každý utracený cent. Většinou byly pravidlem investice kolem 200 tisíc eur. Ze stejného týmu jako Faye přišel v tomto období také Vénuste Baboula. Oba pak určitě chtějí napodobit cestu Ange N´Guessana, který přišel také z klubu NK Bravo.

Basiladze i Baboula jsou posily na křídelní útočné pozice. Basiladze je dvacetiletý levonohý křídelník, který si v gruzínské lize připsal za 59 zápasů bilanci 9+8. Oproti tomu Baboula je už hotový sedmadvacetiletý hráč, který po letech ve francouzských nižších soutěžích prorazil ve Slovinsku, kde si za dvě sezony připsal 12 gólů a 11 asistencí. Baboula by měl být tedy za ideální konstelace kandidátem na základní sestavu. Jeho výhodou je, že dokáže zahrát na pravé i levé straně.

Fallou Faye je pak posilou do defenzivní fáze hry. Konkrétně se jedná o defenzivního záložníka, a spolu s Bužkem by se tedy měl poprat o místo, které se uvolnilo po Diakitém. Jednou z předností Faye je jeho výška – měří přes 190 centimetrů, což ho dělá pro soupeřovu obranu velkou hrozbou ze vzduchu. To potvrdil ostatně už v přípravě, kdy se dokázal střelecky prosadit právě hlavičkou. Dle mého bude mít právě Faye ze zahraničních posil do základní sestavy nejblíže.


Jaká bude pozice Bořila?

Jednoznačně nejtřaskavějším příchodem bylo angažování Jana Bořila. U vlastních fanoušků milován, od těch ostatních zatracován. Bořil za svou dlouhou kariéru několikrát ukázal, že je připraven za svůj tým na hřišti padnout. To si od jeho příchodu určitě slibuje i Jan Nezmar. Bořil do Liberce přináší i onu bájnou a ve Slovanu tolik potřebnou vítěznou mentalitu. Ještě aby ne, když se je v jeho fotbalovém životopisu třpytí 6 ligových titulů.

Nicméně Bořilovi je již 35 let. V souvislosti s tím, že novou smlouvu podepsal i o rok mladší Jan Mikula se nabízí otázka, jestli je v kádru pro oba místo. Nedovedu si navíc představit, že by Bořil přicházel do Liberce na lavičku. Po odchodu ze Slavie je jistě pořádně namotivován svému bývalému chlebodárci ukázat, že do starého železa ještě nepatří. Bořil byl ostatně už jednou odepisován. Dělo se tak po jeho dlouhém zranění, kdy takřka dva roky nehrál ligový fotbal. Přesto se dokázal vrátit a ve 33 letech si dokonce připsal další starty v reprezentaci. Bojovnost se mu jistě ubrat nedá. Bude to však ještě stačit na ligový fotbal v ambiciózním Slovanu?

Liberec sází na zkušenost

V prvopočátcích „nového“ Liberce bylo vidět, že Radoslav Kováč spoléhá především na mladé hráče. Po určité době došlo k prozření, že jen s juniory to nejde a do kádru přišli Koubek s Masopustem. Čím ale čas plyne dál, tím se Slovan na zkušenější hráče spoléhá více. To je vidět i v současném přestupovém období, kdy se k Nise stěhovali hned dva ligoví kapitáni – Jan Bořil ze Slavie a Lukáš Hůlka z Bohemians. Spolu s Koubkem, Masopustem a Mikulou tak vytvoří solidní osu zkušeností, která by měla stále ještě dost mladému týmu pomoci po herní i mentální stránce.