Slavia konečně dokončila obhajobu a má 23. titul. Zejména ze známých důvodů to byla těžší sezona než ta předchozí. Na situaci to ovšem nic nemění – sešívaní jsou vládci ligy a spolu s pohárem pro mistra si užijí v novém ročníku i „benefit“ v podobě nejprestižnější soutěže světa Ligy mistrů. Pojďme se podívat na tři hlavní důvody, proč slávisté po roce opět slaví.

Tomáš Chorý

Ano, kde jinde začít než u nejdiskutovanějšího fotbalisty celé ligy. Vím, že spousta lidí řekne hromadu výhrad, ale je to Tomáš Chorý, který přes svoji velkou absenci na hřišti, přes své „blikance“ vede o čtyři góly tabulku krále střelců. Loni přispěl k titulu 14 gólů, což stačilo na třetí místo v tabulce střelců. Letos je na 17 gólech a to je fakt, který mu už nikdo neodpáře. Když je dobře nastaven je velkou oporou týmu – samozřejmě je třeba zvýraznit a podtrhnout slovíčko „když“. Jak jsme psali dříve, ještě před sezónou 2022/23 v dresu Plzně většinou střídal kolem 60. minuty, ale od té doby výrazně zapracoval na fyzičce a se svou velkou postavou vydrží běhat celý zápas – v lize, o které vám každý fundovaný člověk řekne, že je velmi fyzicky náročná. Ať máte na reprezentanta jakýkoliv názor – a vzhledem ke třem červeným kartám a věcem, které se staly, je to naprosto legitimní – jedenáct Mirků Dušínů nikdy nic nevyhraje. Chorý přivedl Slavii k titulu loni a výrazně ji posunul k obhajobě i letos, tak to za mě je.

Trenérský štáb

Pan Trpišovský mužstvo dokáže na soupeře výborně připravit, pánové Houštecký a Řehák zase nahecovat. Chápu, že spousta lidí si vybaví poslední derby a změní se tak úplně konotace těchto slov, ale i poslední derby Slavie vyhrála – mužstvo výsledek proti druhému nejlepšímu týmu ligy otočilo. To jak výsledek dopadl po kontumaci, za to hráči nemohou. Přesto je třeba si říct, že Slavia nehraje pohledný fotbal, ale účinnost a neuvěřitelný hlad po vítězství – to na mužstvu vidíte v podstatě v každé minutě zápasu. Patří k tomu i příklad Douděry, který vběhne na hřiště a vzápětí dostane „křeč“. Kdyby to neudělal, Slavia hraje v té chvíli v devíti lidech. Je to nefér chování? Ano, určitě – ale vidíte tam touhu po vítězství? Ať si každý odpoví sám.  Dobře to řekl po prvním derby v Edenu brankář Sparty Jakub Surovčík: „Když se vrátím k derby, slávisté nejsou lepší fotbalisté, ale přístupem nás totálně roznesli.“ To je tvrzení, které dokonale vystihuje herní styl sešívaných. Fyzický fond a hlad jsou věci, které po příchodu Jindřicha Trpišovského fungují – už ne tolik v pohárové Evropě, ale v lize je to faktor, který vede mužstvo k vítězství.

Tribuna Sever

Ano, stalo se, co se stalo – je to šílená ostuda fanoušků, kteří jinak choreografiemi a fanděním patří k tomu nejlepšímu, co v Evropě vidíte. Bohužel, jak se říká: jméno si budujete deset let, ale zničit se dá za den. Přesto by bylo laciné soudit celou tvorbu a činnost jen jedním zápasem, proto si dovolím tvrdit, že až na jmenovaný zápas má Borusie Dortmund Gelbe Wand a pražský klub Tribunu Sever – místo, kde se hlasivky tisíců slévají do jediného chorálu. To vše vytváří doslova bundesligovou atmosféru zápas co zápas. Jak jsem řekl, v choreografiích patří ultras SKS k absolutní evropské špičce. V takové atmosféře se domácím hraje lépe a hostům se pochybnosti o sobě plíží do hlavy – takhle jednoduché to je. Všimněte si, že pokud kapitán Slavie vyhraje před zápasem los, vždy chce hrát druhý poločas a „útočit“ na Tribunu Sever. Za normálních okolností je Tribuna Sever dvanáctý hráč týmu: to, že samotní fanoušci oslavy titulu oddálili, je na druhou stranu fakt, který se bude hodně dlouho řešit.

Závěr

Samozřejmě je hodně věcí, které Slavii znovu přisoudily pohár, ale tyto tři jsou v mých očích ty nejpodstatnější. Nyní je na vedení, aby sestavilo mužstvo, které dovrší zlatý hattrick a samozřejmě bude lépe reprezentovat Slavii i český fotbal v Evropě. Těžce vybojované desáté místo v tabulce koeficientů je „dar“, který si pro náš klubový fotbal musíme střežit. Tři body v Lize mistrů a pouhých pět vstřelených gólů – to není hezká vizitka a ani nepřinese nijak horentní číslo do tabulky koeficientů. Norské Bodø/Glimt ukázalo, že i v obrovské konkurenci, které v Lize mistrů kluby velikosti Slavie musí čelit, se dá dosáhnout velkého úspěchu. To jsou zřejmě největší výzvy, kterým novopečení mistři budou čelit už bez svého nejlepšího střelce v sezoně 2026/27.