To nejpeckovatější z minulého fotbalového týdne. Neobjektivním a vždy zaujatým pohledem starého Zuřivce. A na co hodil oko tentokrát? Trpělivost s Janotkou u konce, Sparta slibuje, ale nepresuje a Chorý nikdy nezklame.
Trenér Janotka už není trenér. Tedy Olomouce. To, co se údajně mělo stát už v zimní přestávce, se dovršilo až v aprílu. Někomu to holt trvá, než mu to dojde.
Sparta zvítězila v Teplicích a užívá si jako jediná ze suprčupr silné trojky (Jablonec zatím promine) plný bodový zisk. To sice k titulu nepovede (to by se Bůh musel zbláznit), ale jako počinek do nové sezóny dobré. Jen se ptám, kam se poděl (opět) slibovaný presink?
Kasovní trhák kola, Slávka versus Plzínka, se moc nepodařil (ostatně, to skoro všechny zápasy „velké“ trojky“). Přesto nám (široké fotbalové veřejnosti) uvízne v paměti: díky „habánovi“ (pro jiné recidivistovi) Chorému. Už skoro brán za národního hrdinu, nepopřel svou podstatu a vybarvil se. Červeně.
Janotka vyletěl ze Sigmy. Žezlo přebírá (dočasně!?) Hapal
Co se mělo (podle různých insiderů) stát už v zimě, se fakticky dokonalo na jaře. Tomáš Janotka už není trenérem Sigmy. Důvody? Jako vždy, tým je bez výsledků (poslední vítězství 7. března v Jablonci) a hra někdy vázne. To se dá „ušít“ na každého trenéra, pokud nebere s mančaftem patnáct bodů z patnácti možných.
Obecně se však tamtamy šíří zprávy o nesouladu trenéra s kabinou i realizákem. Inu, někdo někomu přerostl přes hlavu. Otázkou je, kdo komu. A také, zda dočasné řešení se sporťákem Hapalem je opravdu dočasné, jak se v Sigmě bijí v prsa. Inu, takové řešení se přece nabízelo samo. A to Hanáci nevěděli už v zimě? (Buď ne a nebo čekali na příhodnější čas – spekulace).
Sparta přehrála Teplice. Nic více, nic méně
Tři body z Teplic se budou počítat velmi dobře. Vzhledem ke ztrátě Plzně v Edenu (tedy jestli se remíza se Slavií dá tak brát) sparťanský náskok na Viktorii (která by také tuze ráda brala druhé místo) opět narostl. Takže je vlastně vše zalité sluncem a Brian také tak září (jako sluníčko).
Jako kverulantovi mi však připadá Sparta nějak vyčichlá. Tedy fyzicky (fotbalově nám neděle nabídla místy pošušňáníčko). Opět se nám tu vytratil presink a represink. Tedy já ho na jaře nějak nevidím. Po ztrátě míče se tým zatáhne na vlastní půlku a brání (byť v Teplicích kvalitně). Přitom nám fanouškům klub slibuje (už několikátou sezónu) moderní náročnou kopanou, s neutuchajícím pohybem motorových myší a napadáním soupeře ještě dříve, než vůbec rozvine akci. Ale fakticky z toho vyjdou spíše jen náznaky a markýrování (čest výjimkám, ty opravdu jsou). Ostatně s pohybem bez míče souvisí i rychlý (na Letné asi sprosté slovo) přechod do útoku. A ten zrovna v Teplicích nějak enormně rychlý nebyl.
Já jen že Brian Priske vytruboval něco o fyzicky nejlépe připraveném týmu všech dob. Ale třeba mám šedý zákal. Howg!
Z padoucha hrdinou a naopak. Chorý se mění v čase
V minulých týdnech proběhlo tiskem hned několik „píárkových“ článků o Tomáši Chorém. O jeho potřebě pro reprezentaci, o jeho nepostradatelnosti pro hru Slavie či o tom, jak přepjatě veřejnost (a rozhodčí) reagují na jeho způsob hry (stručně shrnu: všechno zbourat, obránci naložit a ještě přitom dát gól).
Spekuluji, že celá „oslava“ kvalit slávistického snajpra byla ještě dozvukem úspěšné repre baráže o MS (kde si Chorý střihl pozitivní roli) a bezpečného směřování Slávky do přístavu titul, za nemalého přispění právě Chorého.
Jenže, každý má své pravé já a to vybublá vždy spolehlivě na povrch. Ano, Chorý nikdy nebyl svatouškem z nedělní školy poezie. I takové hráče však fotbal potřebuje. Ovšem nemohu si pomoci, styl hry slávistického útočníka není jen čisté „hajzlíkovství“. Sice mě nenapadá úplně to pravé slovo, ale třeba přídavné jméno „zákeřný“ nebude možná daleko od pravdy. A snad i nebezpečný bych přidal (heslo Heča, heslo Sörensen).
Údajný plivanec na protihráče Dweha (jehož předtím Chorý po svém způsobu zboural) sice není nebezpečnou hrou (a jestli vůbec plivl, intenzitu flusu je potřeba řádně vyšetřit), ale jen dokresluje, že padouch zůstane v jádru padouchem i kdyby jste o něm napsali tisíce oslavných článků.
A takhle jsem to viděl já. Mějte krásný, vypohodovaný týden.
