Jsme v Neapoli. Je září roku 1985 a v mých očích nejlepší fotbalista Diego Armando Maradona se připravuje na mistrovství světa se svým osobním kondičním koučem Italem – Fernandem Signorinim. Fotbalista ví, že ho čeká vysoká nadmořská výška, řídký vzduch a hlavně na něj bude spoléhat celá země, která nedávno prohrála válku. Ale také zcela určitě věděl, že bude v nominaci. Někteří naši fotbalisté, kteří vybojovali postup na turnaj, tohle říct nemohou. Pojďme se tedy podívat a zaspekulovat, kde nás ještě možná čekají změny.

Brankáři

Zde žádnou změnu nečekám. Je pravda, že fotbalová reprezentace má stejně jako naše hokejová „repre“ na tomto postu opravdu z čeho vybírat, ale Kovář potvrdil s podtrženým razítkem pozici jedničky. Horníček s Bragou dokázal v portugalské lize maximum možného – aktuální čtvrté místo odpovídá tomu, co je klub schopen uhrát. Přece jen kluby jako Porto nebo Benfica operují s jinými možnostmi. Jedlička v mých očích chytá v Ostravě ještě lépe než v Plzni. Jeden z nejlepších transferů, co Baník za poslední roky udělal. Nepochybuji o tom, že FCB opci uplatní a od nové sezóny – snad pokud nesestoupí – bude „Baníček“ zase koukat po pohárech. A nemyslím to z českého poháru jako dnes, ale z postavení v tabulce.

Obránci 

Samozřejmě bude záležet na zranění a na formě. Douděrovi pozvánka podle mého dorazí a možná bych váhal nad Ondrou Kričfalušim. Svojí rozehrávkou patří k tomu nejlepšímu, co liga má. Řekl to trenér Trpišovský a nepochybuji o tom ani já, že hráč s přezdívkou „Cukr“ jednou bude oporou reprezentace. Ale tou se možná stane až po mistrovství světa.

Záložníci

Vláďa Darida se vrátil jako „blanický rytíř“ a svoji misi splnil beze zbytku. Trochu jsem nechápal obrovskou kritiku, která se snesla na jeho hlavu po zápase s Irskem. Ano, nezahrál dobře, ale bývalé srdce zálohy Herthy Berlin hrálo celý první poločas v podstatě bez balónu. Proti Dánům už ukázal, že jeho nominace byla naprosto správná. Plus je tu faktor kabina – podívejte se, jak těžkých a kolik zápasů má tenhle kluk v Bundeslize za sebou. Už jeho přítomnost vám dodá sebevědomí.

Je pravda, že Vláďa měl pomoct jen postupem, přesto si nechám u jeho nominace otazník. Mistrovství světa je jednoduše obrovské lákadlo – nic víc už není. Pak tu máme jména jako Barák nebo Černý. Prvně jmenovaný záložník bohužel už nemá takovou formu, jakou měl třeba ve Veroně. Černý po ne úplně šťastném zápase na Faerských ostrovech se svým Besiktasem hraje velmi dobře – zápas co zápas v základní sestavě a zatím 4 góly a 8 asistencí z 23 zápasů. To není špatná bilance.

Útočníci

První jméno, co mě napadá, je Adam Hložek. Tady je ovšem obrovská otázka co zdravotní stav. Adam nastoupil naposledy v půlce prosince na posledních deset minut proti Hamburku. Ano, je tu šance, že se uzdravit do turnaje stihne, ale v jaké to bude formě? Tomáš Čvančara – hrát za Celtic je velká věc. Různá vyjádření, která měli hráč i jeho agent k nominaci, dávají tak trochu napovědět, že situace mezi těmi, kdo rozhodují o nominaci a hráčem není dobrá. Ano, když hráč dá do poločasu hattrick v derby proti Rangers, asi bych o nominaci uvažoval, ale zatím dal ve skotské lize jen dva góly. A podobné typové útočníky máme v Schickovi a Chorém.

Závěr

Za mě moc změn nečekám, spíš rozhodnou zranění a až pak forma. A myslím si to hlavně proto, že trenér Koubek rád sází na „svoje osvědčené koně“. Mohli jsme to vidět při posledních angažmá, hlavně při tom posledním v Plzni se sestava moc netočila. Na začátku jsem zmínil Diega, tak by bylo fajn článek u tohoto legendárního fotbalisty zakončit. Pevně doufám, že se z úst komentátora pana Bosáka dočkám podobných slov, jako řekl argentinský komentátor toho roku 1986 v 55. minutě utkání proti Anglii: „To je něco neuvěřitelného. Maradona dokáže člověka až rozplakat. To byl nezapomenutelný sprint. Byl jako kosmický drak. Z jaké planety sis přiletěl, Diego? Celá země se zaťatou pěstí provolává slávu Argentině. Díky, Bože! Díky, Bože za fotbal, za Maradonu i za ty slzy.“ Více než padesát metrů čistého fotbalového umění, kdy Maradona obešel pět anglických hráčů a brankáře Shiltona. Gól, který FIFA v roce 2002 oficiálně vyhlásila jako nejkrásnější v historii mistrovství světa. Možná je to příliš velký sen, ale to byl náš postup taky.