Rok co rok jezdím na Lipnici, kde pokládám na hrob Jaroslava Haška plechovku piva. Proto jsem velmi rád, že při posledním choreu Viktorie Plzeň proti tureckému Fenerbahce se náš dobrý voják, ten věčný milovník pořádku a klidu, opět ocitl v centru mezinárodní aféry.

Nejpřekládanější román spisovatele, zakladatele Strany mírného pokroku v mezích zákona a dalších XY profesí je opět propírán. On by za to byl rád a z celé věci by napsal výbornou povídku. Jak už to totiž u dobrého vojáka bývá, celá věc se zvrtla způsobem, který by ani ten nejlepší vojenský stratég typu Moltkeho nevymyslel.

Švejk na fotbalovém poli

Představitelé kotle Viktorie Plzeň si řekli, že udělají choreo Švejka s citací „Vojna s Turkem musí bejt!“ No to jste si dovolili pánové, to vám povím. Turečtí příznivci celkem podle očekávání celou věc nepobrali a ihned začali křičet jako jeden muž „To je diskriminace!“ volali jedni. „To je provokace!“ křičeli druzí. A ti nejudatnější z nich začali za klávesnicí dokonce vyhrožovat: „Potkat vás na ulici…“ Co na to říct, snad jenom: „Poslušně hlásím, pane oberleutnant, že já jsem jenom chtěl sloužit císař pánovi a nikoho jsem nechtěl urazit.„

UEFA jako nový vojenský tribunál

Abych to zkrátil, Turci se proti choreu ostře ohradili, pomyslnou zdviženou rukavici zvedli a na internetech nám v podstatě vyhlásili válku. Nechybí porovnávání armády nebo větší počet obyvatel. Neudržel jsem se a v jedné diskuzi jsem přihodil dubové poleno do plamenů války a napsal srovnání obou zemí – HDP na obyvatele. Načež jsem dostal několik vět o rasismu, které padaly na moji hlavu jako déšť v srpnové bouři. Jeden z klidnějších tureckých fanoušků mi dokonce vypsal celý seznam potenciálních prohřešků – nechyběl samozřejmě rasismus, pořádek a bezpečnost, plus etika a etiketa.

Fotbalové drama na pozadí

No a aby toho nebylo málo, když už argumenty docházely, přišla na řadu piková dáma, kterou měli Turci zastrčenou v rukávu – mám na mysli samozřejmě drama v podobě pádu kolumbijského útočníka Durána. Nizozemský rozhodčí penaltu neodpískal, což bylo téma, které se volně přeneslo ze Švejka. Takže abych to celé nějak shrnul – jsem rád, že toto nesmrtelné dílo je opět předmětem diskuze, ikdyž možná bych si ji představoval trochu jinak. Ale i tak náš dobrý voják Švejk (aniž by o tom věděl) způsobil další mezinárodní rozruch. Ale jak už to u něj bývá, všechno myslel jenom dobře.

Jestli bude mít celá věc ještě nějakou dohru u UEFA, to ukáže čas. To, jak jsou a dokážou být Turci hlasitý, bych na první dobrou tipoval, že nejspíš ano. Jedna věc je však jistá – Švejk zase jednou dokázal, že jeho příběhy jsou nadčasové a dokážou rozproudit vášně i po více než sto letech. A ačkoliv zápas skončil 0:0, já připisuji Plzni gól za prezentaci, etiketu, nonšalantnost, znalost literárních děl a dalších zhruba deseti věcí a tím pádem tu máme jasné vítězství pro české barvy.

I ten největší filozof se často neubrání nějaké blbosti. Jaroslav Hašek.