Není to tak dávno, co se dva mladí slovenští hokejisté Sebastian Taliga a Vladimír Dravecký rozhodli reprezentovat Česko. Tehdy slovenský svaz nepodnikl moc kroků, aby hráči nadále reprezentovali dres s dvojramenným křížem. V těchto dnech se rozhoduje o získání dalšího slovenského talentu – řekl bych možná nejlepšího fotbalisty své generace, který na území bývalého Československa běhá. Být v sedmnácti letech nejlepším střelcem druhé ligy a aktuálně být útočníkem číslo jedna v Baníku Ostrava, to už vážně něco musíte umět. Rodák z Ostravy se slovenským pasem je na rozcestí velkého kroku.

Hokejová předehra

Oproti hokejistům zde máme trochu jinou situaci. Obránce Vladimír Dravecký a útočník Sebastian Taliga z finského Lukko Rauma si vybrali dres několikanásobných mistrů světa z prostého důvodu. Necítili zájem ze strany slovenského hokejového svazu.

„Nikdo se s námi nebavil, tak jsme se rozhodli pro jinou cestu. Pochopili jsme, jaký je přístup k hráčům. Pokud nehrají na Slovensku, nesmějí do reprezentace,“ řekl tehdy k přístupu otec jednoho z hokejistů Michal Taliga.

Talent na rozcestí

Kolem útočníka Baníku panuje naprosto odlišná situace, ta trochu připomíná jednání Klaus kontra Vladimír Mečiar při rozdělování federace – kdo co dostane po rozdělení. Pira celý svůj život žije v Česku, češtinu také preferuje před slovenštinou, ale dosud reprezentoval Slovensko v kategoriích U17 a U18. A co víc – aktuálně je premiérově v nominaci slovenské jednadvacítky, a znovu zopakuji – ve svých sedmnácti letech!

Zájem z obou stran

O Piru je zkrátka enormní zájem. Trenér české jednadvacítky Michal Bílek se k situaci vyjádřil takto: „Pira je velmi zajímavý. Kdyby měl český pas, ihned bych ho nominoval. Jakmile se to stane a udrží si formu, budeme o něm uvažovat.„

Na druhé straně slovenský trenér Jaroslav Kentoš zdůrazňuje: „S Jakubem komunikuji, jako trenéři uděláme maximum, aby hrál za Slovensko, ale finální rozhodnutí je na něm.“ Slováci o svůj talent zkrátka bojují, a to tak, že své řekl i trenér slovenské seniorské reprezentace Francesco Calzona: „Je to hráč, který se mi velmi líbí. Kdybych byl tím, který to má na starosti, tak bych udělal všechno, abych tohoto hráče udržel.„

Rozhodnutí na obzoru

Pira sám situaci komentuje opatrně: „Oslovil mě FAČR, ale nad tím teď moc nepřemýšlím. Jsem tady, ve slovenské reprezentaci a budu se soustředit na nejbližší zápasy. Nechám si to projít hlavou a potom udělám finální rozhodnutí.„

Podle zpráv, které však jdou ze svazu, se fotbalista rozhodl pro české barvy a čeká se jen na formality. Osobně jsem ve většině případů proti tomuto „přebírání“ hráčů – národní mužstvo není klub, nemůžete si „kupovat“ hráče pro ligové zápasy, ale Jakub se narodil v Ostravě a mluví česky, vychovali ho čeští trenéři a český klub. Pokud se tak skutečně stane, budu z toho mít upřímnou radost a tak trochu se pousměju, že jsme Slovákům zase tak trochu vypálili rybník.

Opakující se vzorec

Případ Jakuba Piry tak může být dalším v řadě, kdy Slovensko přichází o talenty. Jak u hokejistů, tak u fotbalisty platí, že většinu života prožili v Česku, studovali zde a cítí se být součástí českého prostředí.

Finální rozhodnutí sedmnáctiletého útočníka – nebojím se to říct nahlas – bude mít velký dopad na budoucnost obou reprezentací. Slovensko může přijít o generační talent, který ve svém věku vyčnívá ve svých výkonech nad všemi. Naše reprezentace by získala opravdu velmi perspektivního hráče. Opakuje se tak stará pravda o gravitační síle „většího bratra“, který přitahuje talenty nejen svou ekonomickou silou. Čím vším láká Slováky život v republice, nechám na vaší fantazii.