Reklama
Reklama

Rok se s rokem sešel a Brian Priske je zpět na lavičce Sparty. Jejich rozchod byl plný emocí a budoucích krachů a tak opětovné spojení dává smysl. Dle vyjádření Tomáše Rosického Brian odešel se slovy, že nechce a nikdy už nebude trénovat Spartu. Ovšem jaká byla skutečná slova, se kterými odcházel za vidinou větších zítřků, to se asi nedozvíme. Nyní je ale zpět, aby pozvedl to, co nechal v hluboké depresi.

Priskemu nevyšlo jeho první větší angažmá ve Feyenoordu, kde byl po osmi měsících vyhozen i přes dobré výkony v Lize mistrů. Sparta zase od jeho odchodu klopýtala na místě a nedokázala najít ztracenou formu za jeho éry. Podaří se tak jejich opětovné shledání proměnit ve fungující symbiózu? To nám ukážou následující měsíce.

Nouzové řešení? Možná

Angažování staronového kouče ukazuje na fakt, o kterém jsme se zmiňovali v jednom z předchozích článků. Sparta nebyla připravena na výměnu trenéra. Neměla představu o tom, koho by na lavičku chtěla a nedokázala si představit, že by Lars Friis nebyl jejím trenérem v následujících letech. Po jeho odchodu tak začalo pátrání po možnostech, které trh přináší.

Spekulace o Svensonovi či Clementovi se ukázali jako liché. I když liché být nemusely. Sparta po nich skutečně mohla toužit, avšak přecenila své ambice a svou velikost. Požadavky těchto koučů byly na současnou Spartu nad jejich možnosti a alternativa evidentně neexistovala. To pouze svědčí o nepřipravenosti a letenského managementu na různé scénáře. Zahledění do řešení akutních problémů mají klapky na očích a nekoukají směrem do budoucna.

Pokud by totiž do budoucna koukali, potom by měli vytipovaných x kandidátů na post trenéra, kteří by odpovídali jejich možnostem. Až nápadná je podoba se skládáním kádru, kdy se na Spartě lepí díra za dírou bez vidiny lepších zítřků. Vizionářský či dopředný pohled zde zcela chybí a to dělá hlavní rozdíl mezi nimi a jejich konkurenty z Edenu či Plzně.

Zázrak č. 2

Když Priske přišel do Sparty poprvé, podařil se mu malý zázrak, a to, když pozvedl Spartu na evropskou úroveň. Vyhrál dva tituly v řadě a navíc nasměroval letenské do milionářské soutěže, což doklepl jeho parťák Friis. Stal se tak miláčkem tribun a po dlouhých letech utrpení, doslova ikonou Sparty. Nyní se pokusí o zázrak s číslovkou dva, protože torzo, co na Letné zbylo, ani zdaleka není schopno dosahovat lepších výsledků.

Druhá štace bude pro Priskeho o poznání složitější. Z kádru mu zmizel hlavní motivátor a klíč k úspěchu v podobě Ladislava Krejčího. V kabině musí najít novou silnou osobnost, která dokáže strhnout celý mančaft k životním výkonům. Se vší úctou k Filipu Panákovi, Sparta musí řešit otázku kapitánu, což by měl být první Priskeho krok. A kdo jiný si to zaslouží více, než Lukáš Haraslín, který v minulé sezóně, jako jeden z mála, prokázal skutečné sparťanské srdce.

Další tvrdá práce ho ale čeká při obměně kabiny. Je jasné, že s hráči, které má k dispozici to nepůjde. Kvalita jasně chybí a nasnadě je kompletní čistka. K tomu ale s největší pravděpodobností opět nedoje navzdory přání fanoušků. Bude tedy potřeba vytipovat si nové akvizice a to hodně rychle. Začátek přestupového vyjednávání Sparta jednoznačně prospala. Její konkurenti posilují o sto šest a na Letné díky bezvládí už před sezónou ztrácí.

Práce, práce, práce

Ať už se jedná o budování nového kádru, pozvednutí morálky současných hráčů či vtisknutí nové tváře současné Spartě, před Brianem je velká dřina. Tým přebírá v horším stavu než při svém prvním působení. Hráči jsou demotivovaní, celá řada z nich postrádá kvalitu a kabina je v rozkladu. Sám jsem zvědavý, jak se například Priske popere s mentalitou Rrahmanino, který se nechal slyšet, že chce zabojovat o místo ve Spartě, než aby se vrátil do Rumunska.

Staronový kouč bude muset současně zapracovat na systému hry. Formace s útočným trojzubcem mu fungovala, protože na to měl správné typy hráčů. Pokud pod jeho vedením opět rozkvete Birmančevič, potom existuje šance, že ten samý systém bude funkční. Je ale potřeba doplnit střed pole i obranu, která byla v poslední sezóně náchylná k chybám. Po dvou letech tohoto stylu ale začali soupeři jejich hru číst. Druhá varianta ale neexistovala. Brian musí Spartu naučit několik různých systémů, ale na to potřebuje kvalitní hráčskou základnu.

Čistka v kádru, nové posily, systém hry, realizační tým, to jsou všechno výzvy, které před Priskem v jeho opakované premiéře stojí a jsem zvědavý, jak se mu ve druhém dějství povede. Nečekejme obrat o 180 stupňů, stejně jako nečekejme dodržení velkohubých prohlášení o totální obměně kádru. Přejme ale Brianovi úspěšnější angažmá, než které si vyzkoušel v Holandsku. Třeba se tam poučil, že nejde praktikovat stejný fotbal s různými hráči. Jeho příchod však udělal po dlouhé době radost sparťanským fanouškům. Dostali naději v lepší zítřky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama