Mára od Botiče: Sympaťák Lukáš Soukup ukázal, že může být jedničkou!

Po skoro dvou měsících naše milovaná Bohemka prohrála. Musím se přiznat, že po prohraném derby v Edenu 1:2, jsem odcházel z chrámu našeho úhlavního soka s dobrým pocitem a tím, že tam klokani nechali všechno. Alespoň jedna odměna přišla. Byla v podobě krásného a naprosto chtěného gólu kapitána Lukáše Hůlky v nastavení. Skloňovaný byl i náhradní brankář Lukáš Soukup, který zápas zvládl precizně a já doufám, že i v dalším derby ho uvidíme mezi tyčemi.

Gólman Lukáš Soukup byl nejlepším hráčem

V lednu mu bylo devětadvacet let a proti Slavii si připsal ,,Souky“ teprve třetí start v nejvyšší soutěži. Na hřišti to vůbec znát nebylo, že by byl nějakým nováčkem. Právě on, nám v loňské sezóně vychytal v nadstavbě výhru v Plzni 2:0. Kdyby tehdy Viktorka hrála ještě dalších devadesát minut, branku by prostě Lukáš ve Štruncových sadech nedostal.

Vršovické derby odchytal s velkou chutí a hladem po úspěchu. Bylo to na něm fakt vidět. Soukup je odchovancem sešívaných a byl dost motivovaný, v tom dobrém smyslu. První poločas nás několikrát podržel a byl velice klidný. Co viděl, to chytil, nebo vyrazil. Překonal ho až deset minut po pauze ,,angličanem“ záložník Petr Ševčík. Druhý zásah přidal skvělým náběhem na centr Mojmír Chytil. Soukup byl u obou situací naprosto bez šance.

Lukášova mentální síla a aura mu vydržela po celý zápas a stal se zaslouženě nejlepším hráčem utkání. Jeho život a fotbalový příběh je jako na houpačce a jeho zdraví je hodně vrtkavé. Samotný Souky mi přislíbil, že bychom se někdy mohli sejít a udělat z jeho profesní a fotbalové kariéry rozhovor na přátelské bázi. Kdo Lukáše zná, určitě ví, že je velkým sympaťákem.

Další výprask se v Edenu naštěstí nekonal, ale ten Erik…

Před utkáním jsem měl obavy. Poslední dvě návštěvy na Slavii skončily debakly 0:3 a 0:6. Třeba takový útočník Jurečka je na Bohemku vysloveně střelecký specialista. Prohra přišla, ale milosrdná 1:2. Návštěva přes devatenáct tisíc diváků. Jestli mne zdání neklame, tak to byla šestá nejlepší návštěva v samostatné české lize. Slavia ukázala velkou kvalitu a i když se v prvním poločase neprosadila, byla klidná a nakonec nás srazila dvěma góly.

Musím ocenit, že to kluci z Ďolíčku dvacet minut před koncem za stavu 2:0 pro domácí nezabalili a odehráli dobrý mač. Odměna přišla v nastavení a Lukáš Hůlka to trefil parádně a pořádně namíchnul Jindřicha Staňka, kterému alespoň zkazil vyčapanou nulu. Hůlis vstřelil 3000. gól Bohemky v první lize.

Vrátím se ještě do prvního poločasu. Tam se podle našeho trenéra Jardy Veselého lámal chleba. Za bezbrankového stavu jsme měli pár brejků. Zejména ve dvou si měl počínat lépe Erik Prekop. První šance a parádní střílený centr od Koviho do pomyslné obranné kapsy a Prekopovi zbývalo jen zasunout míč z malého vápna za Staňka. Bohužel se tak nestalo a sám po zápase Erik řekl, že míč viděl až na poslední chvíli a nestihl lépe reagovat. Druhá šance a brejk tři proti dvěma. Prekop místo aby nahrál na zcela volného Hrubého vystřelil. No vystřelil, byla to taková šnečí střela. Takové šance nás mohou mrzet, ale to je fotbal…

Bez marodů, vykartovaných a nakonec i bez Köstlíka

Marodka je stále obrovská a zmíním jí. Chybí Roman Valeš, Pepa Jindřišek, Adam Jánoš, Matěj Kadlec, Denis Vala, Vojta Smrž, Vojta Novák, Honza Matoušek a v týdnu si zlomil nos Ondra Petrák. To máme devět absencí. Po zranění se vrátili alespoň na lavičku náhradníků se Slavii – Michal Reichl a Tomáš Necid, kteří nastoupili za béčko. Další trojice byla v Edenu vykartovaná. Michal Beran, Jan Vondra a Honza Shejbal. To už jsme na čísle dvanáct!

Lavička čítala celkem osm borců a z toho dva byli z béčka. Byl to Darek Farkaš a Radek Lehovec. Po dvaceti minutách hry se skácel k zemi Dan Köstl a bylo zle. Nesedlo mu teplé počasí a špatně se mu dýchalo a tak musel vystřídat a na plac se dostal maskovaný Martin Dostál. Opravdová bizarní situace a já doufám, že Köstlík bude v pohodě. Stejně na tom byl i protivník Lukáš Zima, který na druhý poločas střídal ze stejného důvodu.

Bohemka v té chvíli po vystřídání Dana Köstla byla bez třinácti hráčů svého kádru. To je neuvěřitelné a snad se smůla konečně odlepí, protože tohle jsem snad v životě nezažil.

Ale už jen to, že jsme na hřišti nechali srdce za ty ostatní zraněné kluky je prostě super. Prohra 1:2 je tak malou výhrou. Jasně, pořád je to porážka s největším protivníkem. Ale byl to peckový zápas s nádhernou atmosférou a krásnými góly a chorey na obou stranách. Klobouček před vámi, hráči a fanoušci!

Čeká nás další derby, přijedou rudoši

Ve 28. kole do Ďolíčku přijede letargická Sparta, která v minulém víkendu přišla o první místo. Doufám, že se do naší branky opět postaví Lukáš Soukup. Protože jednička Michal Reichl ještě není v topu. Reichlík odchytal po zranění jeden zápas za béčko a čtyřikrát inkasoval a byl zkrátka bídný. Do sestavy se nám určitě vrátí Bery, Vondrys a Honza Shejbal. Uvidíme jak to bude se zlomeným nosem Ondry Petráka. Každý bod se bude počítat. Jsme na jedenáctém místě a tabulka je vyrovnaná, zbývají nám tři duely do konce základní části (Sparta, Karviná, Pardubice). Když předvedeme výkon, který jsme předvedli v Edenu, nemůžeme se Spartou prohrát. Ale Sparta má stejně jako Slávka velké individuality. Takový Haraslín s Birmančevičem když mají den, jsou k nezastavení. Věřím v dobrý výkon a že nějaký bod ukopeme.

Kdo z vás si vzpomene na poslední výhru Bohemky se Spartou u Botiče? Je to už dlouhých 23 let, kdy jsme v roce 2001 brali výhru 2:1. Za letenské chytal mladý Petr Čech, za rudé tehdy skóroval nejlepší bek té doby, Vlado Labant. V památném zápase byla přerušena v Ďolíčku série Čecha bez obdrženého gólu. Střelcem kuriózní trefy byl Marcel Melecký, kdy vystřelil za vápnem a míč Čechovi prošel mezi nohama do sítě. O dvě minuty později otočil na konečných 2:1 Libor Baláž. U Botiče tuto výhru slavilo více jak deset tisíc diváků. Krásné to časy…

Tak i na Spartu do Ďolíčku všichni v zeleném, klokani!

Ať žije Bohemka, jediná milenka!