První čtyři kola jsou za námi a musím přiznat, že jsem zatím mimořádně znepokojen. Dokonce musím vyslovit věc, která se mi říká těžce. Sparta hraje lepší fotbal než Slavia. Ale co platí dnes, nemusí být už zítra pravda. Tým potřebuje zapnout.
Bohužel se stalo už nepěkným koloritem, že začátky sezon se nesou ve znamení neustálého hledání sestavy, která si ne a ne sednout. Teď je to snad nejhorší, co za poslední dobu pamatuju. Zápas, co zápas hraje úplně jiná sestava a ve hře absolutně schází automatismy. Někdy mi připadá, jakoby se někteří kluci viděli na hřišti prvně. Proti Jablonci to bylo ještě v druhé půli výborné, ale od zápasu v Pardubicích to jde od desíti k pěti.
Před sezonou trenér Trpišovský na tiskové konferenci deklaroval, že v průběhu jara nebude točit se sestavou a bude chtít, aby se tým co nejvíce stabilizoval. Opak je však zatím pravdou. Do jisté míry mu nepomáhají sami hráči, když řada z nich si může nechat o stabilitě výkonů jen zdát. Typickým příkladem jsou mladý Jurásek nebo Mick van Buren. Otázkou je, jestli by však k jejich stabilnější výkonnosti nepomohla právě větší důvěra a pravidelná herní praxe. Takhle jde člověk na fotbal a vlastně vůbec netuší, kdo nastoupí na osmi z jedenácti postů. Podle mě to je špatně. Zvlášť při dobývání zatažených obran jsou automatismy, které zrychlují útočné akce, jednou z klíčových činností.
Nebyla škoda pouštět Červa?
Dalším problémem je absence lídrů a hráčů, kteří zápas urvou. Je škoda, že jednoho takového hráče vedení pustilo do Liberce, kde předvádí výborné výkony. Je to Lukáš Červ. Podle mě je to přesně ten typ hráče, který svým zápalem a bojovností dokáže strhnout i borce kolem sebe. Mnoho takových momentálně v sešívaném dresu není, zvlášť když jsou Oscar s Hromadou mimo. Jasně, chtělo by se říci, že ve středu zálohy je i tak velký přetlak, ale třeba takový Traoré už podle mě má svůj zenit výkonnosti dávno za sebou. Zápas od zápasu je také vidět, jak se strašně trápí Lukáš Provod. Po zranění jsem si říkal, že jen potřebuje čas, ale přijde mi, že se trápí víc a víc. Možná už je to u něj více souboj s hlavou než se zdravím.
Na druhou stranu, všechno není třeba vidět tak černě, jak to v předchozích řádcích píšu. V kádru je řada velmi kvalitních fotbalistů a u některých je podle mého jen otázka času, kdy se chytnou. Hodně by pak týmu mohl pomoci návrat Holeše. Přece jen je i on jedním z lídrů týmu, ale i u nás je otázkou, jak na tom bude po zranění.
Zafeiris vypadá jako trefa do černého
Zápas v Teplicích přinesl i jedno pozitivum. Tím byl výkon řeckého Nora Christose Zafeirise. To je fotbalista jako víno. Ještě bude určitě potřebovat čas, aby se zapracoval, ale že je to obrovský talent nešlo přehlédnout už nyní.
Doufejme, že bude zaváhání v Teplicích fackou, kterou tento tým potřeboval a už bude jenom lépe. Nicméně do konce základní části je los celkem nepříjemný a s Plzní se hraje už za tři týdny. Naštěstí postavení v tabulce je furt slušné a nějaké chyby se stát můžou. Tak nějak počítám s tím, že rozhodne až nadstavba. Do té doby se ale musí tým dostat do úplně jiného herního rozpoložení. Druhá ztráta titulu za dva roky by se už nejspíše nedala brát jako dílčí neúspěch, ale spíše jako cesta z Olympu dolů.
