Zuřivý Sparťan: Dočkalforever a Krmelec jako el Sviňo?
Česká fotbalová superneděle. Tak vzletně byl nazýván, a netrpělivě očekáván, z pohledu fanouška rajcovní nedělní program první fotbalové ligy. Nejdříve se protkly dráhy rádoby korunních princů Sparty a Ostravy, a v podvečer se pak servíroval hlavní chod: úřadující mistr Slávka vyzvala vedoucí Plzeň. Ani jeden z chodů nedělního odpoledne neoslnil, pikanterie v Edenu nutkala dokonce leckteré komentátory ke zvracení. Holt česká kuchyně není pro každého.
Jak už jsem v perexu uvedl, fotbalovou superneděli začalo utkání v Ostravě. Sparta chtěla a musela, Ostrava mohla a chtěla překvapit. Ta se v novém ročníku rozjela v pravdě skoro pohárovém módu a před bitvou ve Vítkovicích se hřála na pěkném, málem neotřesitelném pátém místě. Tedy v klidu a v závěsu za momentální českou top čtyřkou. Po loňské sezóně plné stresu a zklamání, případně přehnaného očekávání a experimentování alá Kozel, se Baníček opět pomalu zabydluje v horní polovině tabulky. Sice nemluví (tedy nahlas) o nějakém evropském dobývání, ale tradice klubu, plus ambice jeho majitele dají rozpoznat, že by se třeba Konferenční lize v Ostravě nebránili zuby nehty, když už jim to tak hezky šlape (i za přispění letenského stopera Lischky). A na Spartu se budou těšit, a na place trávu žrát, vždycky. A nemusí u toho nutně být ani Baroš.
Sparta byla v neděli v malinko jiném rozpoložení než její soupeř. Proti Boleslavi si ověřila několik pravd. Lépe řečeno, mohla si ověřit. Protože, kdyby si je uvědomila, zřejmě by její výkon v Ostravě vypadal jinak. Třeba, že by se mohlo hrát se středním útočníkem a Hložkem na podhrotu. Ať už by tím útočníkem byl Minčev nebo Pulkrab, zřejmě by se odehrálo vepředu více muziky, než Sparta v posledních zápasech nabízí. V záloze by se mohl upozadit Dočkal s Pavelkou, páč ti dva nejsou v poslední době zrovínka nositeli kvality. Pavelka snad, někdy, Dočkal je však totálně mimo mísu. Nic ve zlém. To se holt občas přihodí, že se hráč míjí s formou. Máte-li v zásobě někoho adekvátního (jako třeba ve Slávii), je to možná i prča posadit nějakou „persónu“ na lávku. Pokud však trpíte pocitem něčí nenahraditelnosti, případně pocitem jediného a výlučného záchranáře, budete mít brzo lavičku prázdnou, páč náhradníci se vám rozutečou při první možné příležitosti.
Vrba jednoznačně vsadil na Dočkala, ať už formu má nebo ji hledá. Brání ho do roztrhání košile a na poznámky některých novinářů, že Bořek zachránce se totálně míjí s formou, reaguje jako za starých dobrých časů. Tedy podrážděně. Jeho „je to moje rozhodnutí a stojím si za ním“ naznačuje mnohé. Třeba to, že Hlóža si bude muset zvyknout na střeďáka (a rychle začít dávat góly, aby se prodal než bude pozdě) a fanoušci se pak mohou těšit na pomalou zálohu s Dočkalem a Pavelkou. Jejich nerozbornou jednotu jim nezkazí ani mladý Krejčí, ačkoliv ten v záloze, i po dlouhém zranění, vypadal v Ostravě nejjistěji. Na Sáčka zřejmě dopadne nemilosrdná ruka „konkurence“ a většinu zápasů odsedí.
Ostrava tedy byla lepší, minimálně měla více šancí. Letenským hořela totiž nejen záloha, ale i obrana. Z každé standartky, centru, to v našem obranném vápně smrdělo jak na hnojníku. I Almási musel Čelůstkovi připadat jako Zlatan Ibrahimovič, ačkoliv se k nějaké světlé kariéře teprve nadechuje. Tedy, nenechal v bych v tom Ondřeje samotného. Ani Panák s Hanckem neměli zrovínka svůj obranný den. Jeden to sice vyvažoval rozehrávkou (která OČ tak zoufale chybí) a druhý útočnou aktivitou (a parádním gólem pod víko, který však zmařil jakýsi ofsajd), ovšem holt obránci jsou na hřišti od bránění. Tedy především. A v obraně to smrdělo už proti daleko lepší Bolce. No, v poslední době si toho smradu v naší obranné činnosti užijeme nezvykle hodně. Viz třeba Lyon.
Sparta v neděli potvrdila asi daleko více, než by sama chtěla. Tedy, že to na titul letos opět asi nevypadá. Přes všechna vzepětí, prohlášení a očekávání. Pokud se zeptáte proč, pak proto, že letenští neumí vyhrávat těžké a těžší zápasy kvalitou. Kromě derby (a chvála jim za to), se Sparta pochlapovala jen v soubojích se slabochy (ale i tady čest výjimkám, viz třeba Bohemka). Když přišla ona „kvalita“, nijak suverénní výkony jsme od borců v rudém neviděli. A to se bavíme pouze o naší lize, když tedy na Letné chtějí ten titul. V Evropě lze jen překvapit sama sebe. Ale ani to v současné skoro (ne)formě není tak úplně jisté.
Zatímco Sparta byla nakonec ráda za bod, její úhlavní rival z Edenu toužil v superšlágru kola proti Plzni po bodech třech. Nejen proto, aby nečekaného lídra ligy pokořil, ale aby se opět posadil v tabulce právě před arcirivala z Letné. Ó jak sladké, jak milé. Sice jen o dva body, ale PŘED SPARTOU! Ono se před ní ještě dostalo Slovácko, ale to se v éteru tolik řešit nebude (ačkoliv neradno to podceňovat). Ony jsou to celkem jednoduché počty. Nebude-li Slávie ztrácet body a vrátí na jaře Spartě porážku v derby, pak už se před ní udrží až do konce ligy. Trošku masochistické, ale ne nemožné. Zvláště při sparťanském kolísání formy a radostném robinhoodovském rozdávání bodů za remízy.
Bráno ovšem pohledem výkonu, nezanechala Slávka v neděli také bůhvíjaký dojem. Zápas v Edenu byl spíše holomajznou ve stylu MMA. Brutalitky měly navrch a fotbal plakal. Proč, když se utkala česká špička? To se zeptejte odpovědných na lavičkách. Nebo lépe, mrkněte do plzeňských hlav. Proč byly frustrovány už na pátém kilometru D5 směrem na Prahu a z nějakých nejasných důvodů si to chtěly se Slávií rozkopat muž proti muži (hlava proti hlavě). Plzeňští se zachovali jako hanební parchanti. Chuť Slávistům nakopat z nich přímo stříkala a udělali si v Edenu ostudu hodnou třetí třídy nymburského okresu. Trapní, trapní, trapní! Fuj, fuj, fuj! Hoši vám titul? To si raději prostřelím hlavu kuší z bezprostřední blízkosti.
Ovšem to nebyl jediný příběh nedělního podvečera. Silný emoční náboj měl i ten, který psal Krmenčík. Jestliže jsem plzeňáky počastoval jako hanebné parchanty, pak nevím jak nazvat Krmelce. Chlapec zřejmě nebyl doma když se rozdával nadhled a umění být nad věcí. O rozumu nechci raději spekulovat. Ačkoliv hraje (či spíše nehraje, o to je to pikantnější) momentálně za Slávii, přesně zapadá do konceptu hanebných parchantů z Plzně. Bez bázně a pokory se sníží k čemukoliv hanebnému. A ještě se bude cítit ukřivděný. Haló Krmelec, už se nějak vysvětlila ta „ožralá“ bouračka tvé těhotné manželky v Praze….cože? Sorry, to sem vlastně nepatří.
A takhle to vidím já. Mějte se fanfárově a do hospody jedině s průkazkou bezinfekčnosti. A tak to má byť….
Související články:
- Krmenčík gólem pojistil tři body pro Slavii. Pro sebe toho však moc neudělal
- Beauguel táhne Plzeň, ale má v plánu odejít. Podaří se jej udržet?
- Ladislav Almasi nyní rozdává v Ostravě radost. Jak dlouho se tak bude dít?
- Ondřej Kolář se po zranění vrátil na post jedničky. Jaký k tomu byl důvod?
- NOVÉ ČÍSLO MAGAZÍNU – Pod pokličkou: Velká Británie