Úvod

V dnešním článku představujeme 5 zahraničních fotbalistů, kteří mohli oblékat český dres – zůstalo ale pouze u tužeb samotných hráčů, či realizačního týmu reprezentace. Bývalý kanonýr Sparty, defenzivní hvězda Slavie či křídelník, který v naší lize působí už přes deset let. Proč nikdy neoblékli český dres? 

Bony Wilfried – Pobřeží Slonoviny

Kdo z českých fanoušků by si nepamatoval na gólostroj z Pobřeží Slonoviny v dresu pražské Sparty. Bony přišel do České republiky v roce 2007 jako osmnáctiletý nadějný útočník. Během čtyř sezon na Letné svůj talent potvrdil, z béčka se propracoval až na oporu tehdy suverénní Sparty, která v sezoně 2009/10 prosvištěla k titulu bez jediné porážky. O sezonu později již bylo jasné, že tehdy mladého snajpra neudrží a Bonyho, kterého Sparta kupovala za 50 tisíc eur (asi 1,25 milionu korun), prodala do Arnhemu za 4 miliony eur (asi 105 milionů korun).

Během jeho působení v tuzemsku se také spekulovalo o tom, zda by Bony nemohl reprezentovat Česko. „Z naší reprezentace o mě ještě nikdy neprojevili zájem. Žiji v Praze, hraji za Spartu, tak je mi to momentálně určitě bližší tady,“ prohlásil rodák z Bingerville v říjnu 2009. O možnost získání občanství se pro Bonyho zajímal i tehdejší šéf českého fotbalu Ivan Hašek, jenže zjistil, že by to mohl být na dlouhou trať. Pro získání českého občanství totiž platí podmínka trvalého pobytu v ČR minimálně po dobu pěti let s tím, že se dotyčný musí převážně zdržovat v zemi. A už tehdy bylo víceméně jasné, že o služby afrického útočníka se strhne boj klubů ze zahraničí.

Dnes jednatřicetiletý hráč reprezentuje rodné Pobřeží Slonoviny. Debut si odbyl v kvalifikaci na Africký pohár národů v říjnu 2010 proti Burundi. Za „slony“ v 52 utkáních nastřílel 16 branek. V roce 2015 se svou zemí Africký pohár vyhrál. V klubové kariéře po Arnhemu prošel Swansea, Manchesterem City, Stoke City, katarským Al-Arabi a Al-Ittihadem ze Saúdské Arábie. Momentálně je bez angažmá.

Vukadin Vukadinovič – Srbsko

Hbitý ofenzivní záložník původem z Bělehradu nastupuje na českých trávnících již deset let, s jednou tříměsíční tureckou výjimkou. Na podzim roku 2016 byl klíčovým mužem Zlína – moravský klub zažíval snové tažení ligou, v půlce soutěže patřil k favoritům na titul a Vukadinovič nahlížel do reprezentace. Nikoli do srbské, ale do české.

Veškeré podmínky k získání občanství splňoval. Již přes pět let měl trvalý pobyt v Česku, složil zkoušku z jazyka, Srbsko nereprezentoval ani v mládežnických kategoriích. Administrativně vše splnil a spekulovalo se, že by do našeho nároďáku mohl naskočit už na jaře 2017. Jenže něco se pokazilo. Čechem není oficiálně stále ani dnes. Přitom mu s žádostí pomáhal jak Zlín, tak jeho budoucí zaměstnavatel Sparta. Dnes devětadvacetiletý hráč, který nastupuje na teplických Stínadlech, tak nejspíše žádnou zemi už reprezentovat nebude.

Sladjan Ašanin – Chorvatsko

Mladší generaci fotbalových fanoušků jméno tohohle obránce nic moc neřekne. Chorvatský obránce působil v české lize pouze dvě sezony, mezi lety 1996 a 1998 oblékal sešívaný dres Slavie. Výborný hlavičkář se ihned po příchodu z rodné země probojoval do základní sestavy pražského týmu, stal se Osobností ligy a vyhrál Český pohár. Není divu, že se brzy stěhoval do Borussie Mönchengladbach.

V tuzemsku se naučil perfektně česky a jelikož se mu ve Slavii dařilo, přišel za ním trenér reprezentace a prosil ho, aby si vyřídil české občanství, že má o Ašanina vážný zájem. „Jenže já jsem si chtěl ještě předtím alespoň jednou zahrát za Chorvatsko,“ řekl isportu.cz Chorvat v roce 2011. Jenže za rodnou zemi nikdy nenastoupil. „Že jsem o to české občanství nakonec nepožádal, to dodnes považuju za svou velkou chybu,“ svěřil se později pro idnes.cz

Davie Selke – Německo

Hráčem, o kterém se v souvislosti s reprezentováním České republiky nyní mluví nejvíce, je německý rodák Davie Selke. Maminka zatím teprve pětadvacetiletého forvarda pochází z Lanškrouna, Selke má tak po ní i české občanství. Po tatínkovi má pak navíc také etiopské kořeny. Vytáhlý útočník reprezentoval Německo v juniorských výběrech, pozvánky do A-týmu se ale stále nedočkal. A tak ho loni Jaroslav Šilhavý připustil, že by ofenzivní hrozba Werderu Brémy mohla nastupovat za český tým.

Selke se loni nakonec rozhodl s výběrem reprezentace ještě počkat. Chtěl se ještě pokusit zabojovat o místo v kádru Joachima Löwa. „Říkal, že by chtěl ještě pro dobu této kvalifikace být případně k dispozici pro německý nároďák. Pakliže by se mu to nepodařilo, jsme velké téma,“ uvedl manažer českého týmu Libor Sionko po rozhovoru s útočníkem. Případ Selke se tak pravděpodobně opět otevře po Mistrovství Evropy.

Mickael Tavares – Senegal

Mickael Tavares chce hrát za Česko! V roce 2008 tahle zpráva kolovala českými médii. Střední záložník Slavie Praha, který mohl reprezentovat rodnou Francii, Senegal nebo Kapverdské ostrovy, země, ze kterých pocházejí jeho předci, chtěl reprezentovat se lvem na hrudi. Dokonce se kvůli tomu sešel s trenérem Petrem Radou, kterému Tavares svůj zájem potvrdil. Jenže ze získání občanství rychle sešlo.

V lednu 2009 se středopolař přestěhoval do Hamburku. „Tím, že zamířil do Německa, padla šance, že by získal naše občanství. Aby taková možnost existovala, musel by působit na českém území,“ prohlásil pro idnes.cz Petr Rada. Nakonec se i na popud svého otce Tavares rozhodl hájit barvy Senegalu. Za jeho národní tým zasáhl do devíti utkání.

Související články:

• 5 Čechů, kteří jsou známější ve světě než doma
• Jevgenij Nazarov možná prodlouží pobyt v Česku